Téměř dva roky už nevede Pavel Rychetský Ústavní soud, na odpočinku ale ještě také tak úplně není. Vede Jednotu českých právníků, „dobrovolnou stavovskou organizaci právníků všech profesí“. I v této funkci se ale legenda české justice i zákonodárství a Právník roku 2014 brzy chystá skončit.
„Vyslovil, že nadcházející sjezd bude posledním, kterému bude předsedat, neboť plánuje uvolnit pozici předsedy JČP. Za svého nejvhodnějšího nástupce označil Martina Foukala,“ dočteme se totiž v zápisu z březnového jednání sjezdového výboru. Martin Foukal, emeritní prezident Notářské komory ČR, je v současnosti místopředsedou Jednoty a vede její Pražské sdružení.
Historie stará přes 120 let
Jednota českých právníků je u právnických sjezdů od svých počátků. „Právnická jednota, tedy předchůdkyně dnešní Jednoty českých právníků, vznikla již v roce 1864 jako profesní a vědecký spolek sdružující české právníky. S myšlenkou pořádat právnické sjezdy přišli členové spolku v roce 1901 u příležitosti odhalení pomníku Viktorina Kornela za Všehrd v Chrudimi, přičemž vůbec I. vědecký všeprávnický sjezd českých právníků, jak byla celá událost pojmenována, byl jednotou uspořádán v roce 1904 v Praze. Cílem sjezdu bylo tehdy poukázat na vysokou úroveň a význam české právní vědy v rámci rakousko-uherské monarchie,“ popisuje v nedávném rozhovoru pro Advokátní deník právní historik Jan Kabát.
V Karolinu bude během sjezdu taktéž probíhat jeho výstava o historii právnických sjezdů. Jan Kabát napsal i související knihu „Historie právnických sjezdů v českých zemích a na Slovensku“, která bude právě během sjezdu pokřtěna.
„Ačkoli bylo už na prvním sjezdu rozhodnuto, že by měl být další sjezd uspořádán tentokrát na Moravě za organizace mladší „sestry“ Právnické jednoty – Právnické jednoty moravské, jeho uskutečnění se odkládalo řadu let. Teprve v roce 1925 se v Brně podařilo uspořádat II. sjezd československých právníků, a to již v podmínkách nově vzniklého Československa. Na tento sjezd následně navázal III. sjezd československých právníků, který se konal v roce 1930 v Bratislavě. Pořadatelem byla tehdy nejmladší z jednot – Právnická jednota na Slovensku, která vznikla teprve v roce 1920. Ústředním tématem meziválečných sjezdů byly především otázky související s unifikací práva, tedy se snahou sjednotit roztříštěný právní řád československého státu.
Úplně posledním právnickým sjezdem, který se na našem území podařilo uspořádat, byl IV. sjezd československých právníků: „Za socialistické právo!“ v roce 1949. Jeho pořadatelem byla znovu ustavená Jednota československých právníků, avšak už v podmínkách komunistického režimu. Sjezd měl manifestační charakter a byl organizován podle politického zadání KSČ jako shromáždění, na němž se právnická obec veřejně přihlásila k nově nastupujícím pořádkům a principům socialistického práva,“ popsal v rozhovoru dále historik.
Bude digitální věk prospívat spravedlnosti?
Téma druhého novodobého Sjezdu českých právníků je „Bude digitální věk prospívat spravedlnosti?“. Úvodní referát přednese profesor Radim Polčák, prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Masarykovy univerzity a dlouholetý odborník na technologické právo.
„V otázce dynamiky technologického vývoje referát připomene technologický kontext sjezdové historie a bude argumentovat tezi, že na současných změnách v životě člověka a společnosti, k nimž dochází v důsledku nasazení informačních technologií, není v porovnání s minulými podobně technologicky determinovanými změnami nic závažného nebo překotného,“ zní část anotace jeho příspěvku.
Zástupci jednotlivých komor přednesou během sjezdu své pohledy na digitální věk a spravedlnost. O čem budou mluvit, můžete už nyní zjistit z jednotlivých anotací. Vystoupení budou s určitým odstupem dostupná ve sborníku, podobně jako jsou ta z prvního novodobého sjezdu konaného v roce 2022.
