Jaká očekávání máte od velké novely rodinného práva, účinné od 1. 1. 2026? Jaké tři změny z ní považujete za nejdůležitější?
Nepochybně považuji novelu za dobrý počin ve vztahu ke spojení opatrovnického a rozvodového řízení a s tím související změny v úpravě rozvodového řízení; shodně tak jako změny v úpravě rodičovské odpovědnosti a změny v úpravě péče o nezletilé děti, nicméně osobně mám k novele i své výhrady, především ve vztahu k institutu prozatímního rozhodnutí.
Za jednu ze zásadních praktických změn považuji, ostatně ono to již vyplývá z názvu „rozvodové“ novely rodinného práva, značné zjednodušení rozvodového řízení a spojení opatrovnického řízení s řízením rozvodovým. Namísto doposud „postaru“ vedených dvou řízení bude vedeno řízení jedno, což je žádoucí, neboť se řízení zrychlí a zkrátí tak dobu nejistoty jak pro nezletilé děti, tak pro rodiče. Novela samozřejmě počítá s výjimkou moci věci rozdělit, ale nemyslím si, že se bude jednat o velké procento.
Se shora uvedeným souvisí i tzv. „smluvený rozvod“, kdy u dohodnutých manželů se výrazně omezuje potřeba dokazovat rozvrat manželství a jeho příčiny a zároveň se ruší podmínka, že by manželé museli před rozvodem manželství 6 měsíců nežít spolu. Nově je pak změněna výše úhrady soudního poplatku v řízení o rozvodu manželství, kdy v případě smluveného rozvodu se jedná o soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, zatímco v případě jiného rozvodu o soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Sama neumím posoudit, zda se bude jednat pro účastníky řízení o motivační prvek, ale je to dost možné.
Z mého pohledu však navzdory shora uvedenému za nejvíce koncepční považuji změny v novém pojetí péče o nezletilé děti a s tím související změny v úpravě rodičovské odpovědnosti. Novela do rodinného práva výslovně promítla, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů a rodiče mají právo na rovnocennou péči o dítě, přičemž nastavila povinnosti rodiče péči druhého rodiče umožnit a spolupracovat a nově začlenila právo na tzv. nepřímý styk s momentálně nepečujícím rodičem.
Došlo ke zrušení rozlišování forem péče – výlučné, střídavé a společné. Nově je detailněji definována rodičovská odpovědnost a do této se výslovně v občanském zákoníku promítá, že péče o dítě má probíhat bez tělesného trestání, duševního strádání a ponižujících opatření.
Nad rámec shora tří vymezených za mě klíčových změn nastávají samozřejmě i další změny, a to relativně velké změny v oblasti výživného; obecně procesní změny v řízení; prozatímních rozhodnutí, ale i výkonu rozhodnutí.
Jaká změna bývá podle vás v této novele zatím přehlížena a je důležité na ni upozornit?
Z mého pohledu jsou přehlíženy změny ve výkonu rozhodnutí, které považuji v pěti ohledech za zásadní.
Nově nebude třeba pro rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí nařizovat soudní jednání (§ 502, odst. 2 z.ř.s.), což nepochybně rozhodování zrychlí.
Na to navazuje i nově zavedená lhůta pro rozhodnutí, kdy o nařízení výkonu rozhodnutí od 1. 1. 2026 soud rozhoduje bezodkladně, zpravidla nejpozději do 2 měsíců od zahájení řízení (§ 502, odst. 5 z.ř.s.).
Změna nastala i u výkonu rozhodnutí uložením pokut. Uložení pokuty může i nadále soud nařídit opětovně, ale již nikoliv pouze je-li to účelné. Další změna pak nastala ve vymezení výše pokuty, kdy ve staré právní úpravě byla stanovena toliko horní hranice pokuty 50 000 Kč (tato zůstává) a nová právní úprava vymezila i spodní hranici pokuty, kdy výše jednotlivé pokuty nesmí být nižší než 5.000,-Kč (§ 502, odst. 3 z.ř.s.).
S pokutami souvisí jejich čerpání k náhradě nákladů dítěte, kdy v rámci nové právní úpravy již není podmínka vynaložených a prokázaných nákladů, ale toliko je dostačující, že se jedná o peněžní prostředky k uspokojení nezbytných potřeb dítěte, a to do výše částky vymožených pokut, které byly uloženy podle § 502 odst. 1 (§ 507, odst. 1 z.ř.s.).
Nová právní úprava přináší i zcela nový institut v podobě možnosti nařízení tzv. náhradní péče, kdy tomu, kdo dobrovolně neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, může soud jako další opatření nařídit, aby umožnil oprávněnému náhradní péči o dítě nebo styk s ním ve zmařeném rozsahu v důsledku neplnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody nebo aby uhradil účelně vynaložené náklady spojené s takto zmařenou péčí nebo stykem (§ 503, odst. 1, písm. e)).
Jaká související očekávání máte v tomto ohledu od soudů?
Ve své podstatě tato otázka navazuje na první otázku, mé zásadní očekávání spočívá především ve zrychlení a zjednodušení soudních řízení. Ale sama vyčkávám na uvedení novely v praxi a jsem velice skeptická k nastavenému institutu prozatímního rozhodnutí.
Sokol Novák tdpA je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Sokol Novák tdpA najdete na adrese https://sntd.eu/.
