Volba do představenstva přilákala sice zhruba dvojnásobek voličů oproti sněmu prezenčnímu, nicméně účast je to stále vcelku smutná. Znamená totiž, že věci advokátního stavu leží na srdci ve skutečnosti ani ne třetině advokátů. Hlasování o jednotlivých usneseních pak z hlediska účasti byla bohužel ještě smutnější.
A co sněm přinesl? Předně nové členy orgánů z těch nejviditelnějších, tedy představenstva. Jako obvykle se jednalo na sněmu o celé řadě zejména stavovských problémů. K jednoznačným úspěchům sněmu lze ale rozhodně počítat usnesení, které povede k větší transparentnosti hospodaření České advokátní komory.
Zcela nezvykle ovšem sněm tentokrát projednával otázku, jež bude mít dopad i na širokou veřejnost. Ano, mám na mysli pravidla pro tvorbu tzv. garančního fondu. Úprava garančního fondu se dostala do zákona o advokacii jeho poslední novelizací, a to v důsledku mediálně sledované kauzy o zpronevěře advokátních úschov. Podoba garančního fondu, jak byla uzákoněna, je inspirována garančním systémem finančního trhu, a tak zaručuje obětem zpronevěry paušální plnění.
Končící představenstvo komory, které zákonnou předlohu s politiky vyjednalo, přišlo s návrhem, kdy by se do garančního fondu mělo přispívat 1000 Kč a 2000 Kč při každé úschově zaregistrované v Elektronické knize úschov. To celé ale bez bližšího odůvodnění, proč zrovna tolik a bez prezentace nějakých skutečných statistických podkladů.
Tento návrh příslovečně zvedl ze židle řadu kolegů, kteří dělají úschovy často. Já mezi ně nepatřím, ale přesto jsem si všech 10 pozměňovacích návrhů přečetl. Diskuse o pozměňovacích návrzích přinesla alespoň jeden poměrně významný statistický údaj, a to celkový počet realizovaných úschov za rok, kterých je 80 tisíc. S tímto číslem si pak rychle spočítáme, jak rychle by se měl garanční fond plnit. Tato diskuse pak nakonec vedla k přijetí návrhu kompromisního, a hlavně s limitací velikosti garančního fondu na 150 milionech korun. Výsledek za mě velmi dobrý, který dává jasná pravidla fungování garančnímu fondu a jsem rád, že bude uveden od 1. ledna 2026 v život.
Jak jsme se vlastně do této situace my advokáti dostali? Obraz advokacie na veřejnosti bohužel jednoduše není dobrý. Základní narativ pro řadu lidí je, že advokáti jsou boháči, kteří navíc kradou. Ano, pár nepoctivých kolegů vytváří opravdu nelichotivý veřejný obraz. Jaké by to ale bylo, pokud by Česká advokátní komora a její orgány soustavně v médiích vytvářeli naopak obraz čestné, kolegiální, a hlavně profesionální advokacie? Řada kandidátů do představenstva, ale i jiných orgánů, o tom mluvila a teď je na čase slova proměňovat v činy. Bojím se, že když se do toho neopřeme, tak nás smete tsunami AI vinklářů.
Kolegové v orgánech by v tom neměli být sami, a tak se pokusme každý z nás alespoň trochu přispět k tomu, aby advokacie byla kolegiálnější, čestnější a profesionálnější. Takový obraz nakonec povede k tomu, že advokacie nejen bude naplňovat svou roli v právním státě, ale bude též opravdovým přínosem pro každého z občanů této země. Nakonec bych popřál novému představenstvu bystrou a otevřenou mysl při řešení všech oříšků, které před nimi stojí. Ten první oříšek je volba hlavního mluvčího advokacie – předsedkyně či předsedy představenstva.
Robert Novotný je partnerem advokátní a daňové kanceláře Haven Advisory.
