V dnešním příběhu se podíváme do Prahy, a to konkrétně do České exportní banky. Hlavním hrdinou je (dnes už bývalý) předseda představenstva, který byl do představenstva opětovně zvolen valnou hromadou dne 2. 7. 2020.
Dne 30. 6. 2020 uzavřel předseda představenstva s bankou smlouvu o výkonu funkce. Její součástí byla i konkurenční doložka, kterou se předseda představenstva zavázal, že po dobu 6 měsíců od zániku své funkce nebude vykonávat výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti banky. Za splnění tohoto závazku měl dostat náhradu ve výši poloviny maximální celkové roční odměny. Součástí konkurenční doložky byla ale možnost banky od uplatňování konkurenční doložky „upustit“, a to nejpozději v poslední den jeho funkce.
Na shledanou, peníze nám tady nechte
Předseda představenstva dne 3. 11. 2021 odstoupil z funkce člena představenstva s účinností k 28. 2. 2022.
Pak ale dne 25. 2. 2022 v pozdních večerních hodinách obdržel pozvánku na zasedání představenstva na den 28. 2. 2022. Předmětem jednání představenstva mělo být rozhodnutí o odstoupení od jeho konkurenční doložky.
Zasedání představenstva skutečně v uvedený den proběhlo, a to od 8:30 do 8:45 hodin. Předseda představenstva se z něj ale ze zdravotních důvodů omluvil. V jeho nepřítomnosti představenstvo rozhodlo, že od jeho konkurenční doložky banka odstoupí.
Týž den bylo odstoupení od konkurenční doložky předsedovi představenstva doručeno, a to vhozením do jeho „poštovních schránek“ (?) v místě bydliště.
Předseda představenstva se však rozhodl, že svůj zlatý padák bance jen tak nenechá, a zažaloval ji o zaplacení protiplnění z konkurenční doložky ve výši 1.470.000 Kč.
Nejvyšší soud
Soudy se nejprve stavěly na stranu banky. Důvodem bylo, že předseda představenstva konkurenční doložku s možností odstoupení i v poslední den trvání výkonu funkce svobodně podepsal, a z titulu své funkce rozhodně vůči bance nebyl slabší smluvní stranou.
Nejvyšší soud ale upozornil, že nestačí si právo na odstoupení od konkurenční doložky ve smlouvě sjednat; musí být férovým způsobem i uplatněno. O neférový nebo šikanózní výkon práva by mohlo jít například tehdy, kdyby oprávněný neměl žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na uplatnění svého práva, nebo by výkon práva měl přinést jiný užitek, než kvůli kterému bylo takové právo poskytnuto.
Podle Nejvyššího soudu samozřejmě neexistuje obecná povinnost vykonat právo ihned, ale svévolné vyčkávání může někdy představovat zneužití práva. V této věci se banka rozhodla odstoupit od konkurenční doložky až v poslední den trvání výkonu funkce – 28. 2. 2022. A to přesto, že o odstoupení předsedy představenstva věděla již delší dobu, minimálně od začátku listopadu 2021.
Nejvyšší soud odkázal na pravidla stanovená již dříve Ústavním soudem pro odstupování od konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele. Podle soudců se zneužití práva může dopustit i obchodní korporace vůči členu svého voleného orgánu a skutečnost, že ten vůči ní nemá postavení slabší smluvní strany, není v tomto ohledu významná.
„Těmito okolnostmi jsou:
- doba, kdy k odstoupení zaměstnavatele došlo,
- odstoupil-li zaměstnavatel od konkurenční doložky těsně před skončením pracovního poměru zaměstnance, pak zvážit důvod, proč tak nemohl učinit dřív (zaměstnavatel by jej měl být schopen objasnit alespoň v řízení před soudem),
- odstoupil-li zaměstnavatel od konkurenční doložky bez uvedení důvodu, důvod, proč vázanost stran konkurenční doložkou považoval za nežádoucí, nepřiměřenou, neudržitelnou nebo nespravedlivou (zaměstnavatel by jej měl být schopen objasnit alespoň v řízení před soudem),
- skutečnosti nasvědčující tomu, že zaměstnanec si své budoucí zaměstnání nebo jiné kariérní uplatnění vybral právě s ohledem na svou vázanost konkurenční doložkou (např. si již našel povolání, které požadavkům plynoucím z konkurenční doložky vyhovuje, nebo naopak odmítl nabídku povolání, které těmto požadavkům nevyhovovalo), nebo
- skutečnosti nasvědčující tomu, že zaměstnavatel jednal svévolně nebo zneužil svého práva odstoupit od konkurenční doložky (např. se chtěl zprostit povinnosti poskytovat zaměstnanci peněžité vyrovnání v době, kdy věděl nebo mohl a měl vědět, že zaměstnanec si své budoucí zaměstnání nebo jiné kariérní uplatnění vybral právě s ohledem na svou vázanost konkurenční doložkou).“ (Nejvyšší soud, sp. zn. 27 Cdo 1236/2024)
Soudy se proto v podobných případech musejí zabývat tím, zda z pohledu firmy nejde o zjevné zneužití jejího práva sledující pouze záměr vyhnout se placení protiplnění z konkurenční doložky. Musejí přihlédnout i k tomu, zda odstoupení od konkurenční doložky předsedu představenstva nepoškodilo, například tím, že mu výrazně snížilo šanci najít v přiměřeném časovém období novou pozici v oboru odpovídajícím jeho profesi (v tomto případě bankovnictví).
Morální ponaučení
Přestože dnešní rozhodnutí není striktně vzato „pracovněprávní“, můžeme si z něj vzít několik důležitých ponaučení pro personální praxi.
Předně si Nejvyšší soud zjevně vzal za svá pravidla pro omezení odstupování od konkurenční doložky (stanovená Ústavním soudem) a aplikovat je jsou připraveny nejen pracovněprávní senáty.
Zároveň se pracovněprávní pravidla omezení odstupování od konkurenční doložky uplatní i u členů orgánů obchodních korporací, například u jednatelů nebo členů představenstva. Samozřejmě nejde o plnou aplikaci ustanovení § 310 zákoníku práce, ale o zohlednění očekávání pracovníka, že při sjednání konkurenční doložky bude tato doložka ze strany společnosti plněna. A pokud se firma rozhodne konkurenční doložku předčasně zrušit, musí to udělat buď v dostatečném předstihu tak, aby měl pracovník férovou šanci najít si nové pracovní uplatnění, nebo musí mít pro zrušení na poslední chvíli velmi pádný důvod.
Zajímavá je i úvaha Nejvyššího soudu o tom, že přiměřená doba pro odstoupení od konkurenční doložky se může lišit v závislosti na tom, jak rychle lze najít nové pracovní uplatnění v oboru, ve kterém pracovník vykonává svou činnost.
A na závěr upozorním na možnost doručovat pouhým vhozením písemnosti do schránky – i když to samozřejmě u řady pracovněprávních dokumentů nepůjde, někdy to může být zajímavá alternativa.
