Jak obtížné bylo připravit českou účast na projektu EXPO z právního pohledu?
Z právního hlediska šlo o mimořádně náročný a po všech stránkách neobvyklý projekt. Příprava české účasti na EXPO 2025 v sobě spojovala několik komplikujících faktorů současně – mezinárodní prostředí, veřejné financování, tlak na čas a nutnost sladit české a japonské právo tak, aby celý proces dával smysl i v praxi. Co by za běžných okolností trvalo roky, muselo být hotové během několika málo měsíců.
Nešlo přitom jen o právní podporu „zvenčí“ – bylo nezbytné, abychom se stali plnohodnotnou součástí projektového týmu, který musel pracovat rychle, koordinovaně a zároveň s vysokou odborností. Velká část situací neměla předem daný vzor, často jsme proto navrhovali řešení zcela na míru. Účast na EXPO je totiž specifický typ veřejného projektu, který neodpovídá běžné agendě státních institucí. A právě v tom byla jeho výjimečnost, i z pohledu právníků.
Měla tato práce určitá specifika vzhledem k tomu, že EXPO probíhá v Japonsku?
Japonské prostředí přineslo celou řadu odlišností, se kterými se v české právní praxi běžně nesetkáváme. Jedním z klíčových aspektů byly místní stavební předpisy, které výrazně omezují zapojení zahraničních dodavatelů. To vyžadovalo velmi pečlivé nastavení zadávacího řízení – tak, aby odpovídalo nejen české legislativě o veřejných zakázkách, ale i japonským stavebním normám a procesům.
Specifická byla také právní úprava zaměstnávání zahraničních pracovníků v Japonsku nebo třeba otázky spojené s logistikou a pojištěním uměleckých děl přepravovaných do pavilonu. Každý z těchto prvků si vyžádal zvláštní pozornost a často i řešení šitá na míru.
Nakolik jste tedy přicházeli do styku s japonským právem a jeho odlišnostmi?
V podstatě denně. Projekt si vyžádal velmi úzkou spolupráci s přední japonskou advokátní kanceláří Nishimura & Asahi, se kterou jsme průběžně řešili právní otázky přímo na místní úrovni. Bylo nezbytné proniknout do japonského stavebního práva do takové hloubky, abychom dokázali správně nastavit celý proces veřejné zakázky a zároveň zajistili plnou souladnost s místními předpisy a regulačním prostředím.
Největší rozdíly se projevily při povolovacím procesu. Český pavilon je vůbec první CLT dřevostavbou bez kovové nosné konstrukce na území Japonska, což znamenalo doslova průkopnickou práci při získávání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Museli jsme připravit rozsáhlou dokumentaci odpovídající japonským normám a přihlížející k místním specifikům. Úřady si navíc vyžádaly laboratorní testy konkrétních dřevěných spojů, aby si ověřily jejich statickou a konstrukční spolehlivost. U staveb realizovaných v rámci EXPO navíc hraje roli i samotný pořadatel výstavy, který má pravomoc stavbu schválit.
Zajímavým poznatkem bylo, jak zásadně se liší přístup k povolování staveb jako takový. Zatímco v Česku se spoléháme na formální dokumentaci a stanoviska, v Japonsku je naprostým základem osobní a strukturovaná komunikace mezi projektanty, investory a úřady. Tento konzultační princip je natolik důležitý, že bez něj se žádost prakticky neposune – osobní jednání je zde považováno za klíčovou součást celého povolovacího procesu.
Jak jste postupovali právě v případě první CLT dřevostavby bez kovové nosné konstrukce na území Japonska?
Bylo nutné najít cestu, jak místním autoritám srozumitelně vysvětlit její principy – a zároveň právně ošetřit její použití v souladu s japonskými předpisy. Jednání byla o to složitější, že jsme museli technologii představit nejen z technického hlediska, ale i z hlediska právní kompatibility s místní legislativou.
Co dalšího specifického jste museli řešit?
Specifickou výzvu představovala i příprava takzvané „Návštěvnické cesty“ – umělecké instalace zasazené do spirálové struktury pavilonu. Šest různých umělců zde vytvořilo díla zahrnující sochy, světelné i zvukové prvky, inspirované mimo jiné odkazem Alfonse Muchy. Projekt si vyžádal pečlivou koordinaci různých forem umění – a to vše v mimořádně krátkém čase a pod tlakem pevně stanoveného rozpočtu.
Z právního hlediska šlo o netypický úkol: některá díla vznikala přímo na konstrukčních prvcích, například kresby na sádrokartonových stěnách, což vyvolávalo otázky ohledně vztahu mezi autorskými a majetkovými právy. Bylo potřeba jasně vymezit, komu náleží autorská práva, jak může být s díly nakládáno po skončení výstavy a jakým způsobem lze ochránit integritu děl i po jejich technickém provedení v prostoru, který má zároveň stavební a provozní funkci.
Jak se vám libí realizace EXPO jako takového?
EXPO 2025 je skutečně působivé. Český pavilon patří mezi nejvyhledávanější zahraniční expozice celé světové výstavy. Jeho architektonické pojetí, spirálovitá stavba z českého dřeva a skla, působí elegantně a zároveň symbolicky. Stal se výstižnou vizitkou české kreativity a řemeslné preciznosti.
Velmi silnou stránkou pavilonu je i kulturní program. Během 26 týdnů trvání výstavy se představí více než 250 umělců v oblasti hudby, scénického umění i multižánrových projektů. Auditorium Daisue Hall vyniká akustikou a japonští návštěvníci mají ke klasické hudbě mimořádně vřelý vztah – koncerty České filharmonie, Komorních sólistů Českého rozhlasu, Filharmonie Brno, Plzeňské filharmonie nebo klavíristy Iva Kahánka zde mají skvělý ohlas.
EXPO zatím navštívilo více než pět milionů lidí. Je radost sledovat, že i právní práce, která bývá často v pozadí a veřejnost ji přímo nevnímá, sehrála důležitou roli při realizaci projektu, jenž důstojně reprezentuje Českou republiku a dokáže nadchnout návštěvníky z celého světa.
Jak si aktuálně stojí PRK Partners na asijských trzích? Jsou po ni zajímavé?
Asijské trhy vnímáme jako strategicky důležité a dlouhodobě jim věnujeme zvýšenou pozornost. Pravidelně se účastníme podnikatelských misí do tohoto regionu a díky tomu máme velmi dobrou představu o místních specifikách i obchodní kultuře. Zkušenost z EXPO 2025 jen potvrdila, že disponujeme týmem a zázemím, které dokáže zvládnout i ty nejnáročnější mezinárodní projekty v této části světa.
Naší výhodou je také členství v prestižní globální síti Lex Mundi, která sdružuje špičkové advokátní kanceláře z více než 100 zemí. Díky této síti máme přístup k více než 21 tisícům právníků po celém světě a můžeme tak klientům zajistit právní podporu v téměř jakékoliv jurisdikci včetně Asie. Zároveň jsme připraveni nabídnout naše lokální know-how zahraničním kancelářím, které hledají silného a spolehlivého partnera pro projekty v České republice nebo ve střední Evropě.
Čemu se v Asii například věnujete?
Vedle projektu EXPO 2025 máme za sebou i další významné transakce spojené s asijským regionem. Poskytovali jsme například právní poradenství při prodeji pivovaru Plzeňský Prazdroj skupině Asahi Group, jedné z největších japonských nápojových společností. Jednalo se o komplexní přeshraniční transakci, která prověřila naši schopnost sladit rozdílné právní a kulturní přístupy.
Zároveň jsme se v posledních letech podíleli na lokalizaci několika investic z Asie do České republiky a dlouhodobě zastupujeme asijské investory, kteří zde působí nebo vstupují na náš trh. Díky týmu zaměřenému na asijské klienty a právníkům se znalostí čínštiny či japonštiny poskytujeme právní služby, které citlivě zohledňují právní i kulturní specifika, a zajišťují hladkou komunikaci i v náročných fázích vyjednávání.
S jakými místními kancelářemi spolupracujete?
V případě Japonska máme vynikající zkušenost se spoluprací s firmou Nishimura & Asahi, což je jedna z nejvýznamnějších japonských advokátních kanceláří. Tato spolupráce byla klíčová pro úspěch projektu EXPO 2025. Dále jsme byli v kontaktu i s další přední japonskou advokátní kanceláří Kitahama Partners.
Obecně využíváme naše členství v Lex Mundi pro navázání spolupráce s předními místními firmami v regionech, kde naši klienti potřebují právní podporu.
Funguje tato spolupráce i druhým směrem, tedy do České republiky?
Rozhodně ano. Vztahy, které budujeme se zahraničními kancelářemi, jsou oboustranné. Stejně jako my spoléháme na jejich podporu při zastupování klientů v zahraničí, jsme rádi, když ony naopak doporučují PRK Partners pro právní poradenství v České republice a celém středoevropském regionu. Takové propojení je pro nás potvrzením důvěry a zároveň závazkem držet si vysoký standard práce, bez ohledu na to, odkud klient přichází.
(Příspěvek byl publikován v rámci spolupráce s hlavním partnerem legalwebu PRK Partners.)
