„Téměř 35 let od sametové revoluce stále čelíme nedořešeným restitučním nárokům, které vytvářejí právní nejistotu v oblasti vlastnických vztahů. Navzdory značnému pokroku v navrácení majetku původním vlastníkům, včetně církevních restitucí započatých v roce 2013, chybí legislativní rámec, který by definitivně ukončil restituční proces a poskytl pevný právní základ pro budoucnost,“ předestírá Martin Mintora.
„Instituce, firmy i občané se tak potýkají s případy, kdy není zcela jisté, zda nemovitost či pozemek nebude předmětem restitučního nároku. Tato situace komplikuje investiční rozhodování a dlouhodobé plánování.“
Potřebuje byznys aktuálně, po volbách, nějaký nový zákon? Jaký a proč?
Byznys i celá společnost potřebují zákon, který by definitivně uzavřel problematiku restitucí. Přetrvávající restituční nároky, včetně těch, které se teprve mohou objevit na základě nových interpretací starších předpisů, vytvářejí značnou právní nejistotu.
Tato nejistota se negativně promítá do investičních rozhodnutí, správy nemovitostí a územního plánování. Mnoho podnikatelů i institucí musí stále počítat s rizikem, že jejich nemovitý majetek může být předmětem restitučního nároku, což komplikuje dlouhodobé strategické plánování.
Česká republika potřebuje zákon o „restituční tečce“, který by stanovil konečný časový limit pro uplatnění všech restitučních nároků a jasně definoval podmínky, za kterých by tyto nároky mohly být uznány.
Tento zákon by přinesl právní jistotu všem stranám, jak původním vlastníkům a jejich dědicům, tak současným majitelům nemovitostí. Pro ekonomiku by znamenal odstranění skrytého rizika, které komplikuje rozhodování o investicích a rozvoji.
Zároveň by umožnil efektivnější využívání nemovitostí, které jsou nyní „zmrazeny“ v důsledku nejasných vlastnických vztahů nebo probíhajících restitučních řízení.
Jakým způsobem by bylo vhodné ho připravit?
Zákon by měl být připraven expertní komisí složenou z právních odborníků na restituční právo, zástupců justice, akademické sféry, a také reprezentantů hlavních dotčených skupin (včetně církví, obcí a krajů).
Je nezbytné důkladně analyzovat judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva v restitučních kauzách, aby nový zákon obstál při případném přezkumu. Zákon musí zohlednit všechny druhy restitucí a nabídnout systemické řešení všech nedořešených otázek.
