Jaká očekávání máte od velké novely rodinného práva, účinné od 1. 1. 2026? Jaké tři změny z ní považujete za nejdůležitější?
Martina Jeklová: Novela rodinného práva přináší nejen změny v rozvodovém řízení, ale i v úpravě poměrů k dětem, výživném a dalších oblastech; celkově klade důraz na zájmy dětí a upřednostňuje dosažení dohody rozvádějících se manželů, respektive rodičů, k čemuž se snaží zúčastněné strany motivovat. V tomto vnímám i zvýšenou úlohu advokátů, aby se snažili strany podpořit k dosažení dohody.
Nová úprava klade důraz na rodičovskou odpovědnost a rovnocennou péči obou rodičů v tom nejširším smyslu (nejen ve smyslu styku), což ovšem neznamená, že musí mít rodiče dítě v péči vždy 50:50, jakkoli sjednocený termín společná péče tento dojem navozuje. Ruší se pojmové dělení péče o dítě na výlučnou, střídavou a společnou. V popředí je pak zdůrazněn zájem dítěte a vzájemná dohoda rodičů. Pokud jsou rodiče schopni domluvit se (včetně výživného), mají možnost si pravidla péče mezi sebou nastavit velmi flexibilně. Soud v takovém případě nemusí vůbec stanovit rozsah péče každého z rodičů.
Dále novela zakotvuje procesní změny v rámci rozvodového řízení, které by měly rozvádějícím se manželům trochu ulehčit život, urychlit řízení a zbytečně neprohlubovat jejich konflikty v soudním procesu. Řízení o rozvodu lze tak nově spojit rovnou s řízením o péči o děti. Nadále nebudou zjišťovány příčiny rozvratu manželství, což doposud bylo u sporného rozvodu nutné. Nově nebude ani nezbytný výslech účastníků, a tedy jejich osobní účast na soudním jednání, jak bylo doposud vyžadováno.
Jaká změna bývá podle vás v této novele zatím přehlížena a je důležité na ni upozornit?
David Neumahr: Za přehlíženou, ale velmi praktickou považujeme možnost postoupení pohledávky na výživném (nově ustanovení § 921a OZ). Oprávněný rodič může pohledávku z dlužného výživného postoupit, resp. prodat (za úplatu výlučně bezhotovostním převodem), třetí osobě, například společnosti specializující se na vymáhání pohledávek, což může usnadnit vymáhání a zajistit rychlejší přístup k prostředkům pro nezletilé dítě. Novela zároveň zavádí zvýšené úroky z prodlení, aby motivovala povinného rodiče k řádnému a včasnému placení. Tato změna může mít velký dopad na praxi, zejména u neplatičů výživného.
Jaká související očekávání máte v tomto ohledu od soudů?
David Neumahr: Od soudů očekáváme především flexibilní a individuální přístup při určování rozsahu péče o dítě, s důrazem na skutečný zájem dítěte, nikoli na formální kategorie (názvy formy péče). Současně očekáváme pozitivní tlak na smírné řešení sporů – soudy by měly aktivně motivovat rodiče k dohodám, protože novela akcentuje konsensuální přístup a také lze předpokládat rychlejší rozhodování, využívání prozatímních opatření s ohledem na práva dítěte a snížení dopadu řízení na účastníky.
Nicméně ze strany soudů nyní vnímáme skepsi k náběhu na novou praxi a doufáme, že jednotlivé soudy zaujmou srovnatelný přístup, který povede k jednotné aplikaci novelizovaných ustanovení ve věci rodinného práva.
Deloitte Legal je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
