Odměny za advokátní služby chci řešit komplexně, i v byznysové komunitě, plánuje Lukáš Trojan

Zdroj: Sokol Novák tdpA

Společník kanceláře Sokol Novák tdpA Lukáš Trojan se uchází o další mandát v představenstvu České advokátní komory. Jedním z hlavních úkolů, které si předsevzal, je dosáhnout navýšení advokátních odměn. „Chci otevřít téma odměn komplexně, a to jak uvnitř, tak i vně advokátní komunity,“ říká pro legalweb a odhaluje, co by rád udělal s advokátním tarifem, jak vést debatu o penězích i v byznysovém prostředí nebo jak do budoucna nastavit advokátní zkoušky a vzdělávání.

Jedním z vašich velkých témat pro nadcházející volební období v představenstvu je férovost odměny za poskytované služby. Jakými parametry by se podle vás měla řídit?

Odměna advokáta může mít různé formy – od tarifní odměny, přes paušály a success fee, až po dnes nejčastější účtování na hodinové bázi. Chci otevřít téma odměn komplexně, a to jak uvnitř, tak i vně advokátní komunity. Právní služba je především expertní poradenství poskytované právníky, kteří svou kvalifikaci a zkušenosti získávají dlouhá léta. U začínajícího advokáta mluvíme o osmi letech přípravy završených náročnou zkouškou.

Pokud jde o jednotlivé parametry odměny, prvním je typ právní služby, tedy zda jde o rutinní úkon, nebo vysoce specializovanou expertizu. Dále záleží na charakteru a hodnotě transakce i na míře odpovědnosti, kterou advokát nese. Podstatnou roli hraje i místo, kde je služba poskytována. V místech s vysokou poptávkou (typicky ve velkých městech) je cena služby vyšší než tam, kde je poptávka nižší. Samozřejmě existuje řada dalších dílčích faktorů, například seniorita advokáta, složitost případu či časová naléhavost.

Co lze v příštích měsících udělat pro další změnu advokátního tarifu? A jak by měl ideálně vypadat?

Advokátní tarif je samostatná kapitola. Současné představenstvo vstoupilo do jednání s cílem systémově změnit předpis tak, aby odpovídal realitě právní služby roku 2025. Velmi rychle se ale ukázalo, že si advokacie musí vybrat a buď prosadí zvýšení sazeb, nebo neprosadí nic. Po dvaceti letech stagnace jsme zvolili pragmatickou cestu. Vyjednali jsme narovnání sazeb a dílčí úpravy v definici úkonů právní služby.

Další cíl je jasný. Změnit samotný systém odměňování, aby odrážel skutečnou práci advokáta. Problém nejsou ani tak úkony tvořící přísudky v civilu, ale úkony hrazené státem, zejména v obhajobách a při zastupování poškozených včetně ZZO. Především se jedná o strukturu úkonů. Jako ilustrativní příklad si lze vybrat odvolání v trestní věci. Tarif jej považuje za jeden úkon. Přitom jde o zlomový moment řízení, na který advokát stráví hodiny, často desítky hodin práce, má-li být odvolání kvalitní, odborné a účinné. Odměna, kterou tarif přiznává se dramaticky míjí s realitou vynaloženého času. Advokacii čeká diskuse nad samotným systémem a filozofií tarifního účtování.

Sebelepší tarifní ukotvení však nevyřeší problém nehrazení odměn, na které mají advokáti nárok. Z uvedeného se stává každoroční ostuda, kdy v průběhu léta soudy, s odůvodněním, že došly prostředky na výplatu mandatorních výdajů, odmítají hradit zákonné nároky. Budeme chtít, aby kapitola mandatorních výdajů byla rozdělena a finanční prostředky určené k výplatě advokátům byly odděleny od ostatních mandatorních výdajů. 

Téma smluvních odměn a hodinových sazeb jste zvedl už svým rezonujícím článkem pro legalweb. Jak k tomu v rámci stavu (a nejenom v něm) přistoupit tak, aby skutečně došlo ke změně?

Nejsem revoluční idealista a vím, že změna nepřijde přes noc. Nastal čas přestat téma smluvních odměn a hodinových sazeb tabuizovat a začít o něm otevřeně mluvit. Chci, aby se dostalo do veřejné odborné debaty, článků a publikací, na konference a semináře. Nastal čas vést diskusi napříč byznysovou komunitou a přesvědčovat odbornou i laickou veřejnost, že kvalita českých advokátů je plně srovnatelná se zahraničím. Není důvod, aby byla oceňována dvakrát či třikrát méně.

Změna začne ve chvíli, kdy si advokáti sami přestanou bát říct o férovou odměnu.

Veřejné zakázky už není nutné zadávat jen na cenu. Jak to ale u právních služeb z vaší praxe bývá?

Tohle je nejcitlivější oblast odměňování, neboť sazby jsou veřejně publikované a mohou působit jako určitý benchmark. Zákon nevyžaduje soutěžit právní služby jen na cenu. V praxi je to však pro veřejné zadavatele často nejjednodušší cesta a zároveň pohodlné alibi, představující argument „úspor veřejných prostředků“.

Výjimky, kdy je cena férová a přiměřená, přesto existují (dobrým příkladem je zastoupení ČR v investičních sporech). Rozumím i případům, kdy advokáti či advokátní kanceláře nabídnou podnákladovou cenu. Může se jednat o zcela legitimní obchodní strategii. Ale i v těchto případech by nabízená cena měla být obchodně důstojná. Pokud je cena nabízena extrémně pod reálnými náklady, pak už se nebavíme o podnikání, ale o pro bono aktivitě.

Do toho všeho vstupuje umělá inteligence a mluví se o tom, že to, na čem dříve kanceláře strávily hodiny práce, zvládnou za pár vteřin. Bude to znamenat stále častější využívání paušálních odměn? 

Na tohle mám osobně jasný názor. Abych jej konfrontoval, položil jsem pro srovnání stejnou otázku i AI.  Velmi mě potěšilo, že jsme se de facto shodli.

Ve většině právně sofistikovanějších agend využití AI nepovede k častějšímu paušálního odměňování. (Nehovořím zde o jednoduché či rutinní právní agendě.) AI může zkrátit dobu práce, ale odpovědnost, know-how a právní jistotu vždy nese advokát. 

Dle mého přesvědčení hodnota právní služby spočívá v komplexní expertize od definování strategie a hodnocení specifik případu, přes psychologii vyjednávání, až po schopnost přesvědčivé prezentace. AI umí poradenství zefektivnit a zkvalitnit, ale u sofistikovaných právních služeb ho prozatím nezlevňuje. 

Jak vnímáte nástup AI do advokacie a do právního poradenství v širších souvislostech?

AI vnímám jako obrovskou příležitost, jak zkvalitnit právní poradenství. Nabízí nástroje, které urychlují hledání právních východisek, rozšiřují perspektivu při nalézání optimálního řešení, zefektivňují práci se zdroji a vzdělávání, podporují interní systémy kanceláře, rozvoj know-how i prezentaci výsledků. Efektů je celá řada a stále se prohlubují.

Současně AI umožňuje vyniknout tomu, co je ryze lidské a nenahraditelné zejména unikátní expertize, strategickému myšlení, zkušenosti a schopnosti chápat kontext. 

Právě tato část bude podle mě v budoucnu tou největší přidanou hodnotou právní služby.

V této souvislosti mluvíte rovněž o reformě advokátního vzdělávání. Jak by do budoucna mělo vypadat?

Začněme od konce. Současná podoba advokátních zkoušek podle mě neodpovídá tomu, co od advokátů trh vyžaduje. Pominu technické a formální limity, například nutnost zachovat určitou analogii s justičními zkouškami kvůli prostupnosti profesí. Problém vidím hlavně v ústní části, která je stále nastavena tak, jako by každý advokát měl vykonávat generální praxi. Realita je však taková, že stejně jako například v medicíně hraje i v právu stále větší roli specializace.

Mezioborový základ má absolvent získat už na fakultě. Není nutné jej znovu přezkušovat. Smysl dává naopak větší důraz na specializaci a na znalost předpisů o advokacii, etiku, mlčenlivost a AML. Vše s akcentem na praktickou aplikaci práva, nikoliv na teorii. Změna zkoušek by měla jít ruku v ruce se změnou vzdělávání. Příprava koncipientů by měla být strukturovaná podle zvolené specializace, doplněná povinným jádrem praktických dovedností a profesní etiky.

Samostatným tématem je sjednocení přístupu jednotlivých examinátorů a omezení vybočujících hodnocení. Jistě půjde o delší proces, ale pokud má zkouška osvědčit kompetenci advokáta pro aktuální trh právních služeb, jiná cesta není.

Zároveň jste jednám z mála kandidátů do představenstva, kteří se věnují trestnímu právu. Proč je vaším pohledem důležité, aby byla tato specializace ve vedení komory zastoupená?

Trestní právo je v rámci advokacie vždy viditelné. Advokát, ať již v jakémkoliv procesním postavení, vstupuje do trestního řízení ve všech jeho fázích a je tak přirozenou součástí trestní justice jako celku. Je proto v zájmu advokátního stavu, aby ve vedení ČAK byli lidé, kteří se dokážou kvalifikovaně zapojit do odborných diskusí k tématu trestněprávní agendy.

Trestní agenda na půdě představenstva není jen o legislativě. Patří sem i témata, která mají přímý dopad na každodenní praxi – tarif, výkon trestu a podmínky ve věznicích, zastupování poškozených včetně zvlášť zranitelných obětí, rozvoj a implementace principů restorativní justice či otázky spojené s trestní odpovědností právnických osob a CMS. Všechny tyto oblasti vyžadují, aby hlas advokacie zazníval jasně a s vědomím praktických důsledků pro práva jednotlivců.

Advokacii čeká participace na zásadních legislativních úkolech. Především půjde o práci na novém trestním řádu a dotažení trestní politiky státu. V představenstvu vždy působili zkušení trestní právníci a doufám, že tomu tak bude i nadále.

Čeká nás podle vás po letošních sněmovních volbách nějaký další tlak na advokátní mlčenlivost a její prolamování?

Ano, tlak na advokátní mlčenlivost přijde. Přicházel průběžně vždy, a to nejen v České republice. Je to historická konstanta a není důvod očekávat, že by se změnila. Ochrana důvěrného vztahu mezi advokátem a klientem je v DNA České advokátní komory.

Současné představenstvo v této oblasti doručilo advokátům, co slíbilo. Podařilo se prosadit do zákona o advokacii institut client–attorney privilege, který garantuje ochranu důvěrné komunikace advokáta a klienta. Do trestního řádu se nově dostala i přímá ochrana komunikace podezřelého s advokátem, která dosud chyběla. Dobrou zprávou je i přijetí Evropské úmluvy o ochraně advokátní profese Radou Evropy, která posiluje postavení mlčenlivosti jako jedné ze základních garancí práva na obhajobu. Úmluva zaručuje, že advokát může v soukromí a bez omezení, včetně digitálních prostředků, komunikovat s klientem a není nucen sdělovat informace získané při zastupování. Jakýkoli zásah je možný jen na základě zákona a v nezbytné míře.

Přes tyto úspěchy ale musíme být připraveni aktivně čelit pokusům o prolomení této ochrany, zejména v oblastech, kde se argumentuje veřejným zájmem. Typicky jde o daňovou agendu či opatření v rámci AML. Důvěrnost vztahu advokát–klient je klíčová pro výkon profese a její porušení ohrožuje nejen advokáta, ale i samotný právní stát.

Konečně, jak podle vás ovlivní letošní výsledky to, že sněm proběhne hybridně?

Jak přesně výsledky ovlivní hybridní forma sněmu, si netroufám odhadovat. Jsem ale přesvědčen, že přinese vyšší účast a tím i více hlasů pro jednotlivé kandidáty. To by byla jen dobrá zpráva, neboť čím silnější mandát od členské základny nové představenstvo získá, tím silnější bude i jeho pozice v příštím období.

Text byl publikován v rámci spolupráce s partnerem legalwebu Sokol Novák tdpA.