„Pokud si provozovatel e-shopu zpětně uvědomí, že některé příjmy opomněl přiznat, je stále možné situaci napravit – ale klíčové je jednat dřív, než do hry vstoupí finanční úřad. Základním krokem je podání dodatečného daňového přiznání. Jestliže je přiznání podáno ještě před zahájením daňové kontroly, nevzniká penále ve výši 20 % z doměřené daně,“ komentuje advokát Jakub Šotník, specialista na daňové právo z Rödl & Partner.
Finanční správa touto kontrolní akcí reaguje na stále stoupající oblibu online nákupů, zvláště od pandemie COVID-19 dále. Zároveň má silné podezření, že řada e-shopů své příjmy správně nepřiznává. Konkrétně pak úředníci vytipovali 85 online prodejců, na které se zaměří jako první, přičemž podle nich jde o celkem 734 milionů korun nepřiznaných příjmů. V hledáčku budou nejprve ty e-shopy, které buď nepřiznávají vůbec žádné příjmy, nebo nejsou zapsáni jako plátci DPH, přestože tuto povinnost velmi pravděpodobně mají.
Provozovatelé e-shopů často v DPH chybují
V čem podnikatelé často chybují, je právě oblast daně z přidané hodnoty (DPH). Plátcem DPH se provozovatel e-shopu stává ve chvíli, kdy překročí stanovený obrat. Od roku 2025 přitom platí dvě hranice: pokud roční obrat přesáhne 2 miliony korun, stává se podnikatel plátcem DPH od 1. ledna následujícího roku. Pokud ale obrat překročí částku 2 536 500 Kč, stává se podnikatel plátcem DPH okamžitě, tedy hned dalším dnem po překročení limitu. Od tohoto momentu musí e-shop odvádět DPH ze všech svých prodejů, což zásadně ovlivňuje cenotvorbu i výši marže.
„Častou chybou bývá, že podnikatelé překročí limit a registraci k DPH přehlédnou – přitom povinnost vzniká zpětně a finanční úřad může doměřit daň včetně úroků. Další časté opomenutí je špatné rozlišení, kdy se u zahraničních prodejů uplatňuje česká a kdy zahraniční DPH. Mnozí také zapomínají, že po registraci je potřeba pravidelně podávat daňová přiznání, a to i v měsících, kdy žádný prodej neproběhl,“ prohlašuje daňový poradce Michael Pleva, odborník z Rödl & Partner právě na DPH.
Shovívavost za drobná pochybení, za jiné riziko kriminálu
Pokud si provozovatel online obchodu uvědomí svou chybu ještě před kontrolou a včas podá dodatečné daňové přiznání, bude pro něj stále platit povinnost uhradit úrok z prodlení. Ten může být podle výše částky a délky prodlení znatelný. I zde ale existuje možnost úlevy, připomíná ovšem advokát Jakub Šotník. „Když je daň včas doplacena a jsou splněny další zákonné podmínky, lze následně požádat o prominutí úroku z prodlení,“ vysvětluje.
Pokud se ovšem ukáže, že šlo o úmyslné a rozsáhlejší krácení daně, může daňová správa předat celou věc policii. V krajních případech pak hrozí i trest odnětí svobody.
Právě včasné a dobrovolné podání dodatečného přiznání ale může podle advokáta Jakuba Šotníka v určitých situacích fungovat jako tzv. účinná lítost – a tím pádem předejít nejen sankcím, ale i dalším právním následkům.
Jak finanční správa vyčíslila sumu nepřiznaných příjmů
Jak již zaznělo, analytici úřadu přišli s částkou 734 milionů korun nepřiznaných příjmů ještě před zahájením kontroly, s tím, že se v první fázi zaměří konkrétně na 85 vytipovaných e-shopů. Jak ovšem na svá čísla přišli?
„Data hrají zásadní roli a těch má správce daně opravdu hodně. U e-shopů navíc nejde jen o klasické účetní výkazy. Finanční správa porovnává informace z různých zdrojů a hledá nesrovnalosti, které napoví, že něco nesedí. Jedním z hlavních nástrojů jsou data od bank a platebních zprostředkovatelů. Když e-shop inkasuje platby kartou, přes QR kód nebo pomocí služeb jako GoPay či ComGate, zanechává po sobě digitální stopu. Tu je možné porovnat s tím, co e-shop oficiálně uvádí v daňových přiznáních nebo v kontrolním hlášení k DPH,“ přibližuje Jakub Šotník z Rödl & Partner.
Analytici dále sledují veřejně dostupné informace – například návštěvnost e-shopu, jeho obrat na srovnávačích cen, objem zákaznických recenzí nebo celkovou viditelnost na trhu. Když je web podle všeho aktivní a populární, ale ve výkazech se objevují nízké tržby, je to podezřelé.
„Finanční správa také pracuje s tzv. benchmarky – tedy porovnává e-shop s ostatními podniky v podobném segmentu. Kdo se výrazně vymyká normálu, může se dostat pod drobnohled. Výsledkem je celkem přesný datový profil. Není třeba čekat na anonymní udání – dnešní analytické nástroje si umí říct samy, kde je problém,“ komentuje dále Jakub Šotník.
Provozovatelům se vyplatí zkontrolovat si i další povinnosti
Srpnová akce EMPORION je pro provozovatele e-shopů vhodnou příležitostí zkontrolovat si, jestli mají vše v pořádku i mimo daňovou oblast. „Zkontrolovat se vyplatí, zdali mají správně zpracované obchodní podmínky, případně reklamační řád, zásady ochrany osobních údajů a další dokumentaci s ohledem na nabízený sortiment a cílové skupiny zákazníků,“ doporučuje advokát Jaroslav Kuba z Rödl & Partner, odborník na e-commerce.
„Jistotu by provozovatelé také měli mít v tom, že mají příslušná oprávnění od tvůrců či jiných nositelů práv duševního vlastnictví jak pro software e-shopu samotný, tak pro obsah, který je na něm zveřejňován, jako například fotografie produktů,“ doplňuje na závěr Jaroslav Kuba.
Text byl publikován v rámci spolupráce s partnerem legalwebu Rödl & Partner. Publikace vychází z původní tiskové zprávy, která byla dále redakčně zpracována – pozn. red.
