„Využití tohoto institutu je podmíněno aktivním přístupem právnické osoby, zejména splněním zákonných podmínek, mezi které patří například náhrada způsobené škody, přijetí konkrétních nápravných opatření a v odůvodněných případech i povinnost připravit a zavést účinný soubor preventivních a nápravných opatření včetně podrobení se odbornému dohledu tzv. kontrolující osoby,“ uvádějí v anketě legalwebu „Novinky v trestním právu“ Jaroslava Kračúnová, Andrea Kolcunová a Marcela Danková z Deloitte Legal.
„Kontrolu vykonává specialista z řad auditorů nebo advokátů na náklady dotčené právnické osoby. Obdobný postup je už řadu let využíván v zahraničí, například ve Velké Británii nebo USA, kde je označován pod pojmem „corporate monitorship“. Cílem je zajistit, aby právnická osoba nejen napravila následky trestné činnosti, ale rovněž zavedla účinné změny v compliance a firemní kultuře, které zabrání opakování trestné činnosti.
Jaká očekávání máte od velké trestní novely, účinné od 1. 1. 2026? Jaké tři změny z ní považujete za nejdůležitější?
Od novelizace trestního práva očekáváme především koncepční posun v trestní politice státu, a to směrem k modernímu a proporčně vedenému trestnímu řízení s důrazem na vstřícnější přístup k poškozeným, prevenci trestné činnosti a nápravu pachatelů namísto striktního uplatňování trestní represe. Novelizace reaguje rovněž na nové druhy kriminality, které s sebou přináší technologický vývoj, včetně zneužívání identity a šíření deepfakes, a zavádí možnost uložit trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákaz přijímání dotací a subvencí i fyzickým osobám.
Ačkoliv značná část změn je účinná již od 1. ledna 2026, rádi bychom zdůraznili, že jedna z nejzásadnějších novinek, která se dotkne trestních řízení vedených proti právnickým osobám, nabude účinnosti teprve ke dni 1. 7. 2026. Jedná se o zavedení zcela nového odklonu – podmíněného upuštění od trestního stíhání právnických osob. Tento institut posune přístup k trestní odpovědnosti právnických osob od represe k účinné nápravě prostřednictvím ozdravení korporátní kultury a vytvoření záruk proti opakování trestné činnosti.
Za splnění zákonných podmínek, mezi které patří učinění kroků k náhradě škody, bude možné trestní stíhání vedené proti právnické osobě podmíněně zastavit, přičemž právnické osobě bude možné uložit, aby během zkušební doby připravila a zavedla účinný soubor preventivních a nápravných opatření (tzv. compliance opatření). Rovněž bude možné stanovit, že se právnická osoba ve zkušební době musí podrobit kontrole plnění této povinnosti, kterou bude provádět specializovaný auditor nebo advokát. Pokud právnická osoba všechny podmínky úspěšně splní, trestní stíhání bude zastaveno, nedojde k odsouzení a právnická osoba nebude mít záznam ve výpisu z trestního rejstříku.
Významnou změnou, účinnou již od ledna 2026, je rozšíření aplikovatelnosti peněžitého trestu, ze kterého se stane tzv. univerzální trest. Dosavadní právní úprava umožňovala uložit peněžitý trest především u úmyslných trestných činů spojených s majetkovým prospěchem nebo u méně závažných přečinů, u nichž nebylo nutné ukládat nepodmíněný trest odnětí svobody, případně u trestných činů, kde to trestní zákoník výslovně dovoloval. Nově tedy může peněžitý trest soud uložit pachateli za jakýkoli trestný čin a bez ohledu na to, že pachatel takovým trestným činem nesledoval majetkový prospěch.
Za nejzávažnější trestné činy jej ovšem nadále nebude možné uložit jako trest samostatný, ale pouze vedle jiného adekvátního trestu. Úprava vychází z principu efektivního majetkového postihu pachatele a z důrazu na odstranění ekonomického benefitu plynoucího z trestné činnosti, čímž se v trestním právu důsledně prosazuje zásada, že protiprávní jednání se nesmí pachateli vyplácet.
Třetí klíčovou oblastí je reakce na digitální kriminalitu, včetně nových forem podvodů využívajících umělou inteligenci a nejzávažnějších případů zneužití identity, zahrnující jak deepfakes pornografické povahy, tak i falešné záznamy vytvořené v úmyslu způsobit dotčenému vážnou újmu, a to prostřednictvím zavedení dvou nových skutkových podstat. Konkrétně jde o zcela nový trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření dle § 191a trestního zákoníku a doplnění nové základní skutkové podstaty trestného činu poškození cizích práv dle § 181 trestního zákoníku o nové trestněprávně relevantní jednání.
Jaká změna bývá podle vás v této novele zatím přehlížena a je důležité na ni upozornit?
Za dosud poměrně přehlíženou, avšak velmi významnou změnu považujeme nové koncepční provázání peněžitého trestu s trestem odnětí svobody. Peněžitý trest se ukládá v denních sazbách, přičemž celková výše trestu je součinem počtu denních sazeb a stanovené výše jedné sazby. Počet denních sazeb určuje soud podle povahy a závažnosti trestného činu.
Nově se mění maximální počet denních sazeb u fyzických osob. Ten již nebude stanoven paušálně na 730 sazeb, ale bude se odvíjet od horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody stanovené pro daný trestný čin. V praxi to znamená, že u závažnějších trestných činů může soud uložit vyšší peněžitý trest než dříve.
Významnou změnou je rovněž úprava konverzního poměru při přeměně peněžitého trestu na trest odnětí svobody, kdy se dosavadní přepočet dvou dnů odnětí svobody za jednu denní sazbu nahrazuje poměrem jedna ku jedné, čímž se výrazně posiluje skutečná ekvivalence obou trestů. V praxi to vytváří nový, přesnější rámec pro kombinaci majetkového a osobního postihu. Novela tedy pomůže lépe individualizovat trest s ohledem na povahu činu, výši způsobené škody či získaného prospěchu a osobu pachatele a podpoří širší ukládání peněžitých trestů.
Jak vnímáte dopady těchto změn na fungování právnických osob?
Tyto změny lze hodnotit jako pozitivní posun, který dále zdůrazňuje význam corporate compliance a umožňuje její širší a efektivnější uplatnění v trestním řízení s jasnějšími trestněprávními důsledky, přičemž nová úprava plynule navazuje na dosavadní praxi, v níž měla compliance významnou roli, a tuto roli dále posiluje. Novela již s compliance programy nepracuje pouze nepřímo, ale výslovně zavádí pojmy „preventivní opatření“ a „nápravná opatření“, jasně rozlišuje jejich funkci před spácháním trestného činu a po něm.
Existence účinných preventivních opatření je nově výslovně stanovena jako okolnost, k níž má soud přihlížet při rozhodování o trestu, a to z pohledu, zda byla compliance opatření již zavedena, nebo zda právnická osoba alespoň prokazatelně podniká kroky k jejich realizaci. I v případě, že je právnická osoba odsouzena, může tak účinný compliance program a reakční compliance opatření vést k uložení mírnějšího trestu. Uvedenou změnu vnímáme jako zásadní, neboť staví na jisto povinnost přihlížet i k opatřením, která právnická osoba zavedla až v návaznosti na zjištěná podezření.
Význam prevence a nápravy se však nově promítá i do samotného rozhodování o tom, zda vůbec bude právnická osoba trestně stíhána. Novela s účinností od 1. července 2026 zavádí institut podmíněného upuštění od trestního stíhání. Využití tohoto institutu je podmíněno aktivním přístupem právnické osoby, zejména splněním zákonných podmínek, mezi které patří například náhrada způsobené škody, přijetí konkrétních nápravných opatření a v odůvodněných případech i povinnost připravit a zavést účinný soubor preventivních a nápravných opatření včetně podrobení se odbornému dohledu tzv. kontrolující osoby.
Kontrolu vykonává specialista z řad auditorů nebo advokátů na náklady dotčené právnické osoby. Obdobný postup je už řadu let využíván v zahraničí, například ve Velké Británii nebo USA, kde je označován pod pojmem „corporate monitorship“. Cílem je zajistit, aby právnická osoba nejen napravila následky trestné činnosti, ale rovněž zavedla účinné změny v compliance a firemní kultuře, které zabrání opakování trestné činnosti.
Dopady nové právní úpravy se v praxi projeví především dalším posílením významu compliance programů, jimž bude třeba v rámci prevence věnovat zvýšenou a systematickou pozornost. Pro právnické osoby, vůči nimž je vedeno trestní řízení, se zároveň otevírá nový prostor pro aktivní procesní strategii v podobě zvážení využití institutu podmíněného upuštění od trestního stíhání, kde se právnické osoby díky zavedení a vynucování compliance programu budou moci vyhnout odsouzení v trestním řízení. Současně lze očekávat, že orgány činné v trestním řízení budou compliance programům věnovat zvýšenou pozornost, a to jak při posuzování trestní odpovědnosti, tak při rozhodování o následcích trestního postihu.
Deloitte Legal je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
foto: Deloitte Legal
