Jaká očekávání máte od velké trestní novely, účinné od 1. 1. 2026? Jaké tři změny z ní považujete za nejdůležitější?
Zmíněná „velká trestní novela“, tedy zákon č. 270/2025 Sb., mění a doplňuje 34 zákonů. Mimo jiné, a to dosti významně i trestní zákoník, trestní řád, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a také zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže. Schválené změny nejsou možná až tak velké, pokud jde o to, kolik právních norem mění, ruší nebo nově vytvářejí, ale do paradigmatu trestního zákoníku i zákona o trestní odpovědnosti právnických osob zasáhnou podle mne dost podstatně.
Očekávání je celá řada, úměrně řadě změn v uvedených zákonech. To, pokud jde o očekávání pozitivní. S neklidem a nejistotou ale očekávám dopad úpravy, které se souhrnně říká dětský certifikát. Jednoduše řečeno, při projednávání vládního návrhu zákona, který měl změnit trestní a v návaznosti další předpisy byla poslaneckou iniciativou navržena úprava, která by měla bránit osobám, odsouzeným za sexuální delikty na dětech, které se tohoto deliktu dopustily v souvislosti s prací s mládeží, v dalším působení na těchto pozicích poté, kdy vykonaly trest a ten jim byl zahlazen. Typicky učitelé, vedoucí sportovních a jiných oddílů apod., kteří se po zahlazení trestu vrací k této činnosti, protože mají „čistý“ rejstřík. Což samozřejmě může být silně znepokojující kvůli obavě z recidivy vzhledem k specifice této trestné činnosti a motivaci k ní. Záměr byl dobrý, ovšem výsledek strašný, podle mne dokonce protiústavní hned z několika důvodů. Lze jen doufat, že záhy poté, kdy tato úprava po 1. lednu 2027 nabude účinnosti se stane kořistí Ústavního soudu, a tomu se podaří ji zredukovat do ústavně konformní podoby.
Prvá ze tří dle mne nejvýznamnějších změn je rozšíření podmínek pro ukládání peněžitého trestu jako trestu hlavního. Předpokládám, že to ve svých důsledcích povede k snížení počtu nepodmíněných trestů odnětí svobody. V počtu takto odsouzených na 100 tisíc obyvatel ČR nehezky vyniká.
Druhou, z mého pohledu interesantní změnou, je změna § 88 trestního zákoníku, který upravuje podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Zásadně se změní základní princip rozhodování o podmíněném propuštění. Do konce roku 2025 nebyl na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nárok ani při splnění zákonem předepsaných podmínek. Soud odsouzeného pouze „mohl“ propustit, pokud tyto podmínky splnil. Nyní začíná ustanovení odst. 1 § 88 kategoricky hypotézou: „Soud odsouzeného podmíněně propustí na svobodu, jestliže…“ a následují podmínky, které musí odsouzený splnit. Sice zde pořád zůstává prostor pro subjektivní hodnocení toho, zda obviněný prokázal polepšení a může se od něj očekávat, že v budoucnu povede řádný život, ale přesto jde o velkou změnu.
Třetí, dle mne důležitou změnou je doplnění zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (ZTOPO) o ustanovení § 37 b) upravujícího podmíněné upuštění od trestního stíhání a navazující ustanovení § 37 c) a § 37 d) tohoto zákona, která nabydou účinnosti 1. ledna 2027. Ustanovení § 37b ZTOPO upravuje něco, co tady ještě nikdy nebylo. Možnost podmíněně upustit od trestního stíhání právnické osoby, i když výsledky trestního řízení dostatečně odůvodňují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že tento skutek spáchala právnická osoba. Podmínky, za kterých takto může soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout, upravuje další část ustanovení § 37b a ustanovení § 37c. Některé podmínky musí být splněny již před rozhodováním o podmíněném upuštění, některé pak po upuštění. Kromě podmínky, že podezřelá právnická osoba nahradí škodu, nebo se k náhradě zaváže, což je již nyní takříkajíc standardní podmínka pro tzv. odklon nebo pro uzavření dohody o vině a trestu, složí peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, což je také dnešní standard, se musí právnická osoba zavázat, že učiní vhodná opatření k nápravě nebo odstranění škodlivých následků svého jednání. Lehce kuriózní je z dnešního pohledu způsob kontroly plnění tohoto závazku. Budou ji provádět auditoři nebo advokáti, ale konkrétní podmínky takové kontroly dosud stanoveny nejsou.
Jaká změna bývá podle vás v této novele zatím přehlížena a je důležité na ni upozornit?
Asi zcela jednoznačně novela ustanovení § 2 trestního řádu, kam přibyl odstavec : „(16) Orgány činné v trestním řízení dbají v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem.“. Což je přímé zakotvení restorativní justice do trestního řádu.
Jak vnímáte dopady těchto změn na fungování právnických osob?
Nedokážu posoudit, jaký bude reálný dopad změn na fungování právnických osob. Za sebe bych jim ovšem doporučil, míním tím tzv. větší právnické osoby, aby se velmi důsledně zabývaly svými compliance programy. A konstruovaly je tak, aby pokud už jim bude hrozit přičtení protiprávního jednání osoby, která je definována v ustanovení § 8 ZTOPO, a nebude-li jiná možnost, mohly s poukazem na již stávající soubor preventivních opatření, upravený v compliance programu, navrhnout podmíněné upuštění od trestního stíhání. A odůvodní návrh tím, že připraví opatření ještě účinnější.
Sokol Novák tdpA je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Sokol Novák tdpA najdete na adrese https://sntd.eu/.
