Potřebuje byznys aktuálně, po volbách, nějaký nový zákon?
Bylo by poněkud odvážné hovořit za celý byznys. Mou odpověď chápejte jako pokus o shrnutí názorů, které registruji mezi svými klienty, a názoru mého.
Věnuji se převážně pracovnímu právu. Pokud jde o tento obor práva, míním, že by věci nejvíce prospělo, pokud bychom se změnám zcela vyhnuli, především nezaváděli další povinnosti zaměstnavatelů, byť by to byly „jen“ povinnosti evidenční, jinak řečeno papírování.
Aktuálně to platí zejména pro evropskou směrnici o rovném odměňování, která při své implementaci do českého práva (s čímž ovšem nepočítal volební program žádné z potenciálních stran nové vládní koalice) přidělá zaměstnavatelům další práci.
Máme již v dosavadním právní úpravě dostatečné nástroje v této oblasti (v zákoníku práce zásadu „za stejnou práci stejná mzda“, zásadu rovného zacházení a zákaz mlčenlivosti o mzdě, obecně pak zákaz diskriminace).
Ale chcete-li přece jenom jeden tip na úpravu stávajícího práva: bylo by vhodné vyjít praxi vstříc v tom, aby mzda mohla být stanovována i s ohledem na socioekonomické podmínky, jinak řečeno podle situace na trhu práce v místě zaměstnancova pracoviště. Podle současného znění zákoníku práce to možné není. Jak připomněl Ústavní soud, vyžadovalo by to změnu zákona.
Jakým způsobem by bylo vhodné takovýto zákon připravit?
Jistě cestou vládního návrhu zákona, kterým se mění zákoník práce. S poslaneckými návrhy, zejména těmi „přilepovanými“ k více či méně (ne)souvisejícím zákonným předlohám, nejsou dobré zkušenosti.
Když si ovšem představím, že bychom zase otevřeli zákoník práce, raději se vracím ke své odpovědi na první otázku. Méně je více.
