Pokud byste měli zhruba týden před advokátními volbami označit pro sebe nejdůležitější advokátní téma pro příští čtyři roky, o co by šlo?
Kamil Blažek: Za sebe řeknu hned čtyři témata: 1) Udržet nezávislou a svobodnou advokacii – v příštích letech čekám s rostoucím společenským napětím více a více ataků ze strany státní správy, politiků i zájmových skupin.2) Zlepšení finanční situace advokátů: vyvíjet tlak na zvýšení cen právních služeb napříč obory a typy výkonu advokacie. Od dalšího zvýšení advokátního tarifu přes rozšíření povinných zastoupení v soudních řízeních, až po řešení katastrofálně pozdního placení úhrad za ex offo nebo snižování odměn zástupcům poškozených. 3) Práce na systému dalšího celoživotního vzdělávání advokátů. 4) Držet soudržnost stavu a pracovat na mediálním obrazu advokacie na veřejnosti ve vztahu k problémům a skandálům (jako případ Suková). Zde bohužel neočekávám, že by to byl případ poslední.
Karolína Horáková: Za mě určitě ochrana nezávislosti advokacie – jak ve vztahu advokát-klient, kde je klíčové, aby přetrvala důvěrnost tohoto vztahu, tak ve vztahu Komora-advokát, kde je klíčové, aby Komora nadále zůstala samosprávnou organizací naší profese. Nejsou to témata aktivistická, nicméně pro mne představují samotný základ advokátní profese.
Jan Kohout: Pro mě je to jednoznačně nezávislost komory a současně nejen udržení ale zejména posílení principu advokátního tajemství. Tyto základní hodnoty jsou pod velkým tlakem zejména ve světle různých průlomů prosazovaných například pod zkratkou AML s bohulibými úmysly boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Byť v rámci EU máme směřovat k unifikovanému přístupu řešení této agendy a shodného výkladu ve všech unijních státech, ve skutečnosti domácí regulátor často unijní principy rozšiřuje a aplikaci pravidel zpřísňuje.
Pavla Krejčí: Pokud si musím vybrat pouze jedno, pak je to zřízení Nejvyšší rady soudnictví, případně alespoň soudního ombudsmana. Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, absence zastřešujícího justičního orgánu má na nás advokáty obrovský vliv. Justice, která nemá jednotný hlas, není schopna bránit své zájmy ani sjednocovat své postupy. Výsledek vidíme například v tom, že soudům pravidelně chybí finanční prostředky na provoz. Pod tímto tlakem pak soudci rozhodují o krácení odměn advokátům zastupujícím ex offo. Těch negativních důsledků je ale více. Komora by měla toto téma zvednout a za soudy se aktivně postavit.
Monika Novotná: Nějaká témata se stále opakují a vyžadují trvalou pozornost ČAK, typicky advokátní nezávislost a ochrana důvěrnosti vztahu advokáta a klienta. Co by mělo představenstvo v prvních měsících po zvolení udělat, je určitě navázání dialogu s novým ministrem nebo ministryní spravedlnosti. Legislativní cíle i nápravu některých neuspokojivých záležitostí totiž dosáhne ČAK sama jen obtížně. Mám teď na mysli třeba neupokojivou situaci v odměňování advokátů ex offo a zmocněnců poškozených. Nejde jen o to, že soudům pravidelně na podzim dochází peníze vyčleněné v rozpočtu na tyto odměny, ale i aplikační problémy, které vznikají při používání nového tarifu. Tyto otázky bude nutné samozřejmě řešit i se zástupci justice, určitě se nabízí spolupráce se Soudcovskou unií. Advokacie je totiž nedílnou součástí spravedlnosti a nesmí být v žádném ohledu opomíjenou popelkou.
Jiřina Procházková: Pro mě stále zůstává nejdůležitějším advokátním tématem zachování nezávislosti naší profese a ochrana důvěrnosti. To jsou pilíře naší profese, bez které nemůžeme fungovat a rozhodně nejsou samozřejmostí, jak vidím ve své praxi daňových sporů. Komora musí byt v tomto ohledu zárukou nezávislosti advokacie na státní správě, zárukou, že právní služby budou podléhat kontrole kolegů a nikoliv státu. Proto si to musíme odpracovat v rámci Komory.
Dušan Sedláček: Ochrana advokátní mlčenlivosti a důvěrnost vztahu advokát – klient.
Filip Seifert: Ochrana advokacie a advokátů před zvyšujícími se pokusy zasahovat do výkonu naší práce. Není to jen o důvěrnosti a nezávislosti, byť to je bezesporu zásadní. Advokacie musí zůstat jedním z mála posledních skutečně nezávislých povolání, jehož jediným limitem je pokyn klienta a zákon a jehož jediným cílem je prospěch klientovi.
Lukáš Trojan: Nejdůležitější téma se nemění. Zůstává jím nesporně ochrana nezávislosti advokacie a důvěrného vztahu advokáta a klienta. Advokacie, nejen u nás, čelí kontinuálnímu tlaku, ať už většímu či menšímu, na nezávislost a mlčenlivost. Její reprezentace musí být připravena tomuto tlaku čelit. Našemu představenstvu se v této oblasti podařilo posunout ochranu důvěrného vztahu advokáta a klienta na špičku evropských standardů. Nyní je třeba ji obhájit před politickými tlaky.
Ondřej Trubač: Domnívám se, že i přes všechna nová témata, jako je například AI, advokacie stojí a padá s tím, jak budeme schopni zajistit a garantovat její nezávislost a mlčenlivost, resp. důvěrnost vztahu mezi advokátem a klientem, což jsou její základní stavební kameny, které se bohužel stále někdo snaží podkopat.
Barbora Vlachová: Za nejdůležitější téma pro příští čtyři roky považuji provedení digitální revoluce v advokacii. Digitalizaci vnímám jako cestu k efektivnější a dostupnější právní pomoci pro všechny.
Co by se vám jako novým, případně staronovým, členům představenstva mělo podařit během prvního roku vašeho mandátu?
Kamil Blažek: Zkonsolidovat nové představenstvo tak, abychom jako v minulém období táhli za jeden provaz, nastavili si dobře komunikaci s ostatními orgány ČAKu a s regionálními zástupci a nastavili praktickou a otevřenou komunikaci na on-line platformách napříč stavem. Nastavit komunikaci a navázat nebo znovuobnovit vztahy s novou vládní garniturou na úrovni ministerstev a s novou Poslaneckou sněmovnou tak, abychom byli připraveni na cokoliv 😊 Důležité je, aby vyjednávací síla advokátní komory dále narostla, a musíme navázat kvalitní vztahy s pro nás klíčovými stakeholdery. Zahájit jednání s novou vládou, s Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí o systémovém a praktickém řešení problémů úhrad obhajob ex offo.
Karolína Horáková: Jako první mě napadá praktické naplnění Garančního fondu ČAK. Ráda bych také dosáhla zřízení lepší a uživatelsky lépe využitelné platformy s výstupy z rozhodovací praxe ČAK, aby se Komora stala předvídatelnější a uživatelsky přívětivější, pokud jde o její vlastní interní předpisy. To by pak mělo mít i preventivní funkci – snazší orientace pro advokáty v konkrétních situacích v jejich praxi, včetně hraničních případů.
Jan Kohout: V rámci „externí“ agendy by to mělo být prosazení oddělení financování odměn „ex offo“ od provozních rozpočtů soudů ve smyslu příslušného návrhu zveřejněného na stránkách komory k otázce rozpočtového financování prostředků pro odměny ustanovených advokátů a v rámci „interní“ agendy dokončení digitalizace advokátních agend.
Pavla Krejčí: Chtěla bych zahájit intenzivní interjustiční dialog, jehož výsledkem by mělo být zlepšení některých procesů, které advokáty dlouhodobě trápí. Jako příklad mohu uvést doručování příloh a důkazů ze soudních spisů, pokud je má soud v elektronické podobě. Soudy je velmi často odmítají doručit i přes podanou žádost a advokáti pak musí zbytečně jezdit nahlížet do spisů. Velkým tématem jsou pro mě rovněž sjednocující stanoviska Nejvyššího soudu. Ten tuto svou pravomoc využívá zřídka a zejména v oblastech, kde nemá pravomoc rozhodovat o dovoláních, pak v praxi dochází k tomu, že soudy rozhodují nejednotně.
Monika Novotná: Kromě zmíněného navázání dialogu s ministrem spravedlnosti a justicí by si představenstvo mělo hned na začátku připravit své programové cíle. Za mě bude určitě důležitá digitalizace některých agend a s tím související usnadnění činnosti orgánů Komory, na prvním místě kontrolní rady. Bude nutné naplánovat mediální strategii Komory, jejímž cílem musí být prezentace advokáta jako nezbytného podpůrce klienta v nejrůznějších životních situacích. Jde o to, aby veřejnost chápala, že i když advokátovi za jeho služby platí, hodnota, kterou tím získá, výrazně odměnu advokáta převyšuje. V roce 2026 také oslavíme třicet let fungování Komory a to je možná okamžik pro revizi některých stavovských předpisů.
Jiřina Procházková: V prvním roce bych se ráda zasadila o několik věcí. Ráda bych podpořila oživení diskuzí v rámci odborných sekcí a komunikace jejich výsledků a postojů navenek, já sama bych se chtěla zapojit do sekce pro veřejné právo. Komora by podle mě měla být platformou pro diskuzi o profesních, ale i odborných otázkách. Jedině tak můžeme být silným partnerem pro státní správu a justici a zvyšovat důvěru v naši profesi přes kvalitu služeb. Nekvalita jednoho advokáta totiž poškozuje nás všechny. Dále bych ráda vyvolala diskuzi o tom, co jsou požadavky na kvalitního advokáta v nové době, jaké dovednosti a znalosti by měl byt. To bychom pak měly promítnout do obsahu advokátních zkoušek a způsobu vzdělávání. V neposlední řadě bude třeba rozpracovat princip důvěrnosti, který je nově explicitně zakotven v zákoně o advokacii, do praktických postupů.
Dušan Sedláček: Projednat s Ministerstvem spravedlnosti posílení financování rozpočtu justice tak, aby nebyly zadržovány odměny advokátům ex-offo nebo odměny advokátům zastupujícím zvlášť zranitelné oběti.
Filip Seifert: Nastartovat debatu o odpovídající aplikaci nového ustanovení o důvěrnosti komunikace advokáta s klientem zejména do procesních předpisů a praxe. Aktivizovat popularizaci advokátní profese ve společnosti. Ukázat její nutnost, přínosy a profesionální čistotu, tedy že lidi za námi mohou chodit se všemi svými problémy a my jim dobře posloužíme. Navázat na starší zvyk, kdy každá dobrá rodina měla svého doktora a právníka.
Lukáš Trojan: Rok mandátu je dlouhá doba a lze během něj stihnout řadu agend. Vybral bych prosazení ratifikace Evropské úmluvy o ochraně advokátní profese, přijaté Radou Evropy v březnu 2025, která definuje závazky ochrany advokátů před vnějšími zásahy ze strany států. Dále prosazení změny rozpočtových opatření Ministerstva spravedlnosti, která by vyloučila opakující se nedostatek finančních prostředků pro advokáty v rozpočtech jednotlivých soudů. Zahájení debaty o funkčních a systémových změnách advokátního tarifu a odměňování advokátů. A konečně také start reformy vzdělávání, včetně úpravy formy a způsobu vykonávání advokátních zkoušek tak, aby odpovídaly aktuálním požadavkům praxe.
Ondřej Trubač: Těch věcí bude určitě víc, ale domnívám se, že úkolem budoucího představenstva bude mimo jiné vymezovat se a odmítat legislativní návrhy, jako je aktuálně například chat control.
Barbora Vlachová: V prvním roce svého mandátu bych se zaměřila především na prosazení legislativních změn, které advokátům umožní plně elektronicky komunikovat se soudy.
V rámci advokátního stavu se aktuálně diskutuje o Garančním fondu ČAK. Jak byste jako členi představenstva přistupovali k jeho uvedení do praxe?
Kamil Blažek: Garanční fond není něco, co bychom si ve stávajícím představenstvu vymysleli, ale byl nám víceméně politicky vnucen. V tuto chvíli s ním musíme žít, je to požadavek zákona, kterému se nelze vyhnout. Je tedy potřeba s tím zacházet tak, aby fungoval ve prospěch advokacie a nezvrhlo se to v další problém. Proto je potřeba na Sněmu schválit usnesení, kterým se schválí příspěvky do Garančního fondu – bez toho by se nemohl začít naplňovat a vážně by hrozilo, že by poškození nároky vyžadovali hradit z rozpočtu Komory, tedy z peněz nás všech. To je riziko, které nesmíme připustit. Pozitivní je, že Garanční fond bude v případě, když dojde k dalším problémům se zpronevěrami, nástroj, který pomůže, aby pověst advokacie jako celku utrpěla méně než při minulých kauzách.
Karolína Horáková: Garanční fond ČAK je předvídán zákonem o advokacii. Je to věc, kterou advokátní stav potřebuje, nejen z hlediska reputačního, ale z hlediska jakési základní společenské odpovědnosti, jak směrem ven, tak uvnitř advokátního stavu. To znamená, že by měl být naplňován postupně do výše, která by byla dostatečná vzhledem k dotčeným klientům, ale také by měl být naplňován těmi, kdo institut advokátní úschovy skutečně využívají. K tomu směřuje i usnesení navržené na program sněmu ČAK, které má proto mou podporu.
Jan Kohout: Zřízením Garančního fondu zákonodárce reagoval na případy zpronevěr prostředků uložených v advokátní úschově. Bohužel k takovým případům docházelo opakovaně, což ve svém důsledku advokacii jako celek výrazně poškozuje. Pokud v současné době někteří kolegové navrhují snížení příspěvku na jeho tvorbu oproti původnímu návrhu tak, jak je na programu sněmu, vytváření pozitivního obrazu advokacie u širší veřejnosti to nepomáhá a ve svém důsledku to může mít i negativní vliv na zájem o úschovu prostředků u advokátů. Pevně věřím, že i s ohledem na tento aspekt se na sněmu podaří prosadit usnesení o tvorbě garančního fondu tak, jak jeho tvorba vyplývá z navrhovaného usnesení sněmu ČAK.
Pavla Krejčí: V souladu se zákonem a rozhodnutím sněmu. Advokáti by pak měli dostat srozumitelný návod, jak plnit povinnosti, které jsou s Garančním fondem spojené. Zároveň bych chtěla hledat i další cesty k tomu, aby advokátní úschovy byly co nejbezpečnější a k čerpání z Garančního fondu vůbec nedocházelo. Některé nápady mám a pokud budu zvolena, představím je kolegům.
Monika Novotná: Garanční fond byl zřízený zákonem a od 1. 1. 2026 musí začít fungovat. To, co rozhoduje sněm, jsou pravidla pro jeho tvorbu a čerpání. Na představenstvu jsme se shodli na tom, že by do garančního fondu měli přispívat jen ti advokáti, kteří úschovy skutečně provádějí. Je navrhováno, aby příspěvek advokáta byl 1 000 Kč za jednu běžnou úschovu a 2 000 Kč za každou úschovu kupní ceny na bydlení, to odpovídá i tomu, že příspěvek z garančního fondu bude 2,5 nebo 5 milionů Kč. Abychom dále posílili bezpečnost advokátních úschov, schválili jsme, že klient se může s advokátem dohodnout na tom, aby advokát hlásil do elektronické knihy úschov ČAK úschovu ještě předtím, než mu klient pošle peníze. V praxi to znamená, že bezprostředně po uzavření úschovní smlouvy advokát nahlásí úschovu do EKÚ, klient dostane od ČAK notifikaci o nahlášení úschovy a teprve potom posílá peníze. Podle návrhu představenstva budou mít nárok na odškodnění klienti, kteří byli poškozeni zpronevěrou advokáta, a kteří byli nahlášeni ČAK do EKÚ. Svůj nárok budou zpravidla prokazovat pravomocným soudním rozhodnutím.
Jiřina Procházková: Je třeba říci, že garanční fond a způsob jejího fungování je zřízen zákonem. Na sněmu nyní bude, aby rozhodl, jakým způsobem bude garanční fond financován. Roli představenstva vnímám v tom, že bude naplňovat usnesení sněmu a bude třeba advokáty v této nové regulaci prakticky zorientovat a zajistit, aby pravidla nebyla obcházena. Musíme zajistit, aby garanční fond posílil důvěryhodnost advokátních úschov.
Dušan Sedláček: Představenstvo je vázáno zněním zákona o advokacii a bude vázáno zněním příslušného předpisu o garančním fondu ČAK, jak bude tento předpis schválen advokátním sněmem. Představenstvo pak bude podle těchto předpisů postupovat.
Filip Seifert: Představenstvo je vázáno samozřejmě zákonem a bude vázáno usnesením sněmu, které bude na sněmu dne 3.10. projednáváno, tedy bude postupovat v jeho intencích. Garanční fond musí být a bude uveden v život.
Lukáš Trojan: Zde není velký prostor pro úvahy, jak by měl být uveden do praxe. Garanční fond byl zřízen zákonem a 9. sněm rozhodne svým usnesením o jeho naplňování a využívání. Představenstvo pak bude pouze plnit rozhodnutí sněmu. Za mě je Garanční fond příležitostí prokázat, že instrument advokátní úschovy je bezpečná a efektivní služba.
Ondřej Trubač: Myslím, že u Garančního fondu nebude moc velký prostor pro nějaké vlastní postupy a úvahy, jelikož je zřízen zákonem a jeho využití schválí Sněm a tím se bude následně představenstvo řídit.
Barbora Vlachová: Garanční fond ČAK vnímám jako efektivní ochranu klientů, a proto je důležité, aby byl zaveden s jasnými a férovými pravidly. Klíčová je otevřená a odborná správa bez zbytečné byrokracie.
Jak by se mělo přistupovat ke shromáždění prostředkům tak, aby se ideálně zhodnocovaly a neztrácely na hodnotě?
Kamil Blažek: Zhodnocování prostředků za mne musí být, ale s minimálním rizikem, tedy formou dlouhodobých vkladů u stabilních bankovních ústavů a případně investicemi do státních dluhopisů. Vzhledem k povaze fondu to nejsou prostředky, které by se měly nějakým způsobem spekulativně zhodnocovat.
Karolína Horáková: Bezpečnost je důležitější než krátkodobý zisk. Zároveň by úhrn těchto prostředků měl co nejlépe odpovídat závazkům a potřebám Komory, aby nevznikaly ani dlouhodobé přebytky, a samozřejmě ani nedostatek, který by naopak financování komory zbytečně prodražoval.
Jan Kohout: U takto shromážděných prostředků není vhodný žádný rizikovější přístup na jejich zhodnocování, mělo by se to řešit konzervativním přístupem do nástrojů s minimálním rizikovým faktorem.
Pavla Krejčí: Fond není tvořen za účelem zisku, jde spíše o pojistný mechanismus. Nechávat peníze na účtech v bance není ideální, zejména s ohledem na omezenou výši pojištění vkladů. Jako nejspolehlivější variantu vidím státní dluhopisy.
Monika Novotná: ČAK musí s prostředky v garančním fondu, a ostatně i s jiným majetkem ČAK, hospodařit velmi konzervativně, představenstvo se do žádných rizikových spekulací pouštět nemůže. V úvahu tak přichází zejména termínované vklady, event. rychle obchodovatelné státní dluhopisy nebo podobné investiční nástroje.
Jiřina Procházková: Ke správě těchto prostředků bych přistupovala maximálně opatrně a konzervativně.
Dušan Sedláček: Bezpečně a konzervativně.
Filip Seifert: Já sice budu prosazovat zhodnocení prostředků Garančního fondu, nicméně řekl bych konzervativní, tedy takové, které bude maximálně bezpečné. Primárním účelem prostředků garančního fondu totiž není jejich zhodnocování, ale postupná kumulace za účelem reparace případně vzniklých škod, které osobně doufám, že již nenastanou a rozhodně ne v takovém měřítku.
Lukáš Trojan: Nesporně s nimi musí být nakládáno bezpečně a s co nejvyšší efektivitou. Bezpečnost a ochrana před riziky musí mít jednoznačně přednost před snahou o zhodnocování.
Ondřej Trubač: Určitě s řádnou péčí a konzervativně, protože zde není prostor pro nějaké riskování.
Barbora Vlachová: Peníze Komory musí být spravovány profesionálně a bezpečně, s důrazem na ochranu proti inflaci. Zároveň musí být zřejmé, jak je s prostředky nakládáno, a každý člen má mít možnost do hospodaření kdykoli nahlédnout.
