Jednou z jeho součástí je převedení vymáhání veřejnoprávních pohledávek na Celní správu ČR, které by se mohlo jevit jako marginální změna, ale jeho dopady pocítí každý daňový poplatník, a to opakovaně každý rok, kdy bude tato novela účinná. Exekutorská komora, jíž se tato změna výrazně dotýká, se proti návrhu ostře vymezuje.
V čem spočívá jádro problému?
Vícekolejnost ve vymáhání, zatížení státního rozpočtu částkou nejméně 0,5 miliardy Kč ročně a přenášení nákladů za vymáhání dluhů na všechny zodpovědné občany. Tak jednoduše a jasně lze výhrady exekutorů k novele pojmenovat. Co to ale vlastně znamená pro dlužníky, a především pro ty, kteří jsou zodpovědní a poctivě si plní všechny své závazky?
Nesystémovost ve vymáhání
Novela by vnesla do vymáhání pohledávek výraznou nesystémovost. Dlužník nebude mít přehled, kdo, jaké pohledávky, proč a za jakých podmínek vymáhá. Nezodpovědní občané totiž obvykle neplní více svých povinností a nabalují své dluhy na sebe a odmítají přizpůsobit svůj životní styl svým příjmům. Navíc díky neustálému hledání, jak dlužníkům ulevit, včetně zkrácení doby oddlužení, mají dlužníci stále silnější pocit, že dluhy zaplatí někdo jiný.
Celní správa představuje silový resort, nosí uniformy, eventuálně i zbraně, oproti tomu
exekutoři jsou jednou z pěti právnických profesí. Můžeme si tedy položit otázku: Přispějí
celníci ke kultivovanému vymáhání pohledávek? A nebude tím zbytečně posilován pocit
policejního státu?
Půl miliardy – málo nebo moc
Státní rozpočet není bezedný a může vynakládat pouze takové prostředky, které získá především od svých občanů. Přijetí novely znamená, že bude nutné Celní správu ČR vybavit mimo jiné personálně a technicky. Budou to tedy jak náklady krátkodobé, ale tak i dlouhodobé, jako jsou mzdy nebo platy zaměstnanců, jejich vzdělávání, ale také náklady na IT, zahrnující nejen pořizovací náklady, ale i kontinuální aktualizace softwaru. Exekutoři, kteří patří mezi lídry právnických profesí v oblasti digitalizace procesů, s tím mají bohaté zkušenosti a vědí, že se jedná o náklady nemalé a strmě stoupající.
Narůstající skepse vůči spravedlnosti
V průběhu posledních několika let vidíme setrvalé posilování pozice dlužníků proti věřitelům, a mnohdy za významného přispění neziskového sektoru, který situaci posuzuje obvykle výhradně jednostranně z pozice dlužníka. Extrémní situace typu covidové pandemie či energetické krize pominuly a je nutné se vrátit opět ke standardním postupům, včetně vyváženého vztahu mezi dlužníky a věřiteli.
Pokud by došlo k přijetí celního balíčku, budou zodpovědní daňoví poplatníci hradit náklady celní správy na vymáhání pohledávek veřejné správy namísto dlužníků, kteří svým přístupem vymáhání zavinili. Navíc ale při velice nízké efektivitě vymáhání zaplatí zodpovědní také samotný dluh. Tento přístup je vysoce nemorální a oslabuje důvěru v právní stát.
Na účet efektivity vymáhání můžeme uvést, že na základě dat poskytnutých Celní správou ČR dosahuje efektivita u vymáhání justičních pohledávek 3,19 procenta. Úspěšnost vymáhání těchto pohledávek exekutory přitom dosahovala 30 procent.
Senát – pojistka demokracie
Horní komora je ústavní institucí, která má nezastupitelnou roli v zákonodárném procesu. A v současné době je jedinou institucí, která může posoudit dopady novely a ochránit tak zodpovědné občany a zodpovědné voliče. Senátoři musí říci jasné ne vícekolejnosti ve vymáhání, snižování efektivity vymáhání pohledávek, zatížení rozpočtu nejméně 0,5 miliardy korun a přenášení nákladů na zodpovědné občany.
Autor je prezidentem Exekutorské komory ČR.
Text vznikl a byl publikován v rámci spolupráce legalwebu a Exekutorské komory ČR na projektu „Ekonomická efektivita exekutorského úřadu“.
