Změny přinesl zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a další související zákony (dále jen „novela“).
Rozvod manželství
Zásadní novotou je, že při sporných rozvodech soudy obecně nebudou zjišťovat příčiny rozvratu manželství, ledaže by druhý manžel tvrdil existenci důvodu pro zamítnutí návrhu na rozvod. Kvalifikovaný rozvrat soud nadále bude zkoumat, pokud druhý manžel bude tvrdit naplnění podmínky v ustanovení § 756 odst. 2 písm. b) OZ, podle kterého nelze manželství rozvést, pokud by byl rozvod v rozporu se se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
Novela dále oficiálně zpřesňuje označení pro typ rozvodu doposud známý jako „nesporný“ a napříště zavádí označení „smluvený rozvod“. Tím se rozumí takový typ rozvodu, kdy manželé podají společný návrh, případně se jeden manžel připojí k návrhu druhého manžela. U tohoto typu rozvodu soud z logické podstaty příčiny rozvratu manželství nezjišťuje.
Zároveň odpadá povinnost manželů prokazovat splnění podmínky, že spolu nežili po dobu delší než šest měsíců [srov. § 757 odst. 1 písm. a) OZ před novelou].
V rovině rozvodového řízení dochází napříště ke spojení řízení o rozvodu s řízením o úpravě poměrů nezletilého dítěte po dobu po rozvodu. Místně příslušné jsou poté soudy, s ohledem na zájmy nezletilých dětí, jež byly před spojením příslušné pro řízení o úpravě jejich poměrů.
Změna se dotkla i výše soudních poplatků za návrh na zahájení řízení, jejichž výše v případě smluveného rozvodu činí 2 000 Kč a v ostatních případech 5 000 Kč.
Rodičovská odpovědnost a péče o děti
Novela zpřesňuje definici rodičovské odpovědnosti způsobem, aby byly jasněji rozlišitelné její jednotlivé složky – osobní, majetková a zastoupení dítěte. V jádru však pojetí rodičovské odpovědnosti zůstává nezměněné.
Velmi důležitou novinkou je dále zákaz tělesného trestání dětí, které nelze řadit mezi výchovné prostředky při péči o dítě. Zákonodárce uvádí, že se tělesné tresty negativně zasahují do lidské důstojnosti, jsou nepřiměřené a ponižující, a proto nepřichází v úvahu jejich řazení mezi výchovné prostředky. (srov. ust. § 884 odst. 2 OZ).
Novela má zároveň za cíl klást důraz na rovnocennost péče rodičů, a to i v případě, kdy rodiče dítěte spolu nežijí. S tím souvisí nové pravidlo, podle kterého má rodič dítěte žijící odděleně od jeho druhého rodiče, právo na nepřímý styk s dítětem, například prostřednictvím telefonu, pokud dítě zrovna nemá v péči (§ 888 odst. 2 OZ). Nepřímý styk může být stanoven i rozhodnutím soudu.
Nově také mohou rodiče po rozvodu uzavřít dohodu, podle které budou o dítě pečovat oba, aniž by soud určoval rozsah péče o dítě každého z nich. Nedohodnou-li se, pak soud rozsah péče o dítě každého z rodičů při zohlednění zájmů dítěte určí (§ 907 OZ). Odpadá tedy napříště rozlišování výlučné, střídavé a společné péče o dítě.
Dítě může být i nadále svěřeno do péče jen jednomu z rodičů. Pokud k tomu dojde, soud musí zároveň rozhodnout také o tom, jak se změní rodičovská práva druhého rodiče – může je omezit, pozastavit nebo ho jich zcela zbavit. Nově tedy není možné svěřit dítě do výlučné péče jednoho rodiče, aniž by se řešila i rodičovská odpovědnost toho druhého. I v těchto výjimečných případech však druhému rodiči zůstává právo vídat se s dítětem.
Výživné
Při určování rozsahu výživného budou moci soudy přihlížet při hodnocení odůvodněných potřeb i k jejich budoucí změně, pokud ji lze určit (§ 913 odst. 2 OZ). To reflektuje skutečnost, že s věkem dítěte se přímo úměrně zvyšují i náklady na jeho péči.
Při stanovení výše výživného budou soudy přihlížet i k tomu, zdali povinná osoba pobírá příjem, jenž odpovídá příjmu, který s ohledem na její zdravotní stav, vzdělání a kvalifikaci, ale i s přihlédnutím ke stavu trhu práce v místě pracoviště či bydliště (§ 913 odst. 3 OZ).
Nově bude možné také postoupit splatnou peněžitou pohledávku výživného, které stanovil soud. Tím je sledováno zlepšení ekonomické situace dítěte. Úplata však v takovém případě musí být realizována bezhotovostním převodem a osoba nabývající tuto pohledávku ji nabyde až úplným zaplacením úplaty (§ 921a OZ).
Prozatímní rozhodnutí
Jedná se o nový institut, který bude aplikovatelný namísto předběžných opatření, která nebude třeba nařizovat, avšak bude potřeba rychlé prozatímní úpravy poměrů dítěte. Než bude prozatímní rozhodnutí vydáno, budou moci všichni účastníci řízení, včetně nezletilého, využít možnosti vyjádření se k věci (§ 465b ZŘS). Tedy nebude možné, aby jím bylo nařízeno něco, o čem některý z účastníků nevěděl a dozvěděl se tak až z doručeného rozhodnutí.
Tento institut by měl nacházet své uplatnění v jednodušších případech, kdy bude potřeba zatímně upravit poměry dítěte a které dítě zásadně neohrožují na jeho zájmech. Řízení o vydání prozatímního rozhodnutí bude možné zahájit i bez návrhu, a to i před zahájením vlastního řízení ve věci úpravy poměrů k nezletilému.
Tímto způsobem je tak možné řešit např. dočasné otázky bydlení dítěte nebo nastavení péče rodičů do vydání rozhodnutí ve věci samé.
Procesní změny
V řízeních týkajících se péče o nezletilé děti bude napříště povinnou součástí návrhu na zahájení řízení telefonní kontakt nebo e-mailová adresa účastníků řízení, pokud je navrhovatel bude znát.
Obecně mají procesní změny přispět k zefektivnění a zrychlení těchto řízení, např. tím, že každý z účastníků může žádat o odročení jednání ve věci pouze jednou.
Ohledně výkonu rozhodnutí v řízeních týkajících se péče o nezletilé dítě nebude nutné nařizovat jednání a nově je zavedená lhůta ve věci rozhodnout nejpozději do dvou měsíců od zahájení řízení. Dále je stanovena minimální hranice pokuty na částku 5 000 Kč s tím, že maximální výše 50 000 Kč zůstává. Zároveň se zavádí nová možnost nařízení náhradní péče tomu, kdo dobrovolně neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit, aby umožnil oprávněnému náhradní péči o dítě nebo styk s ním ve zmařeném rozsahu v důsledku neplnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody nebo aby uhradil účelně vynaložené náklady [§ 503 odst. 1 písm. e) OZ].
Změny lze kvitovat
Výše popsané změny lze zcela jistě kvitovat. Je nutné ocenit především snahu zákonodárce zjednodušit a zefektivnit řízení ve věcech rodinněprávních. Dále se klade větší důraz na rovnost rodičů při péči o dítě, stejně jako na zákaz fyzického trestání dětí. Je zároveň patrná snaha na řešení sporných věcí smírnou cestou.
Autory analýzy jsou JUDr. Michaela Lang, advokátka a partnerka kanceláře Sokol Novák tdpA, a Mgr. Matěj Baloun, advokátní koncipient této advokátní kanceláře.
Sokol Novák tdpA je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Sokol Novák tdpA najdete na adrese https://sntd.eu/.
