Co obnáší lobbing a kdo bude považován za lobbistu?
Za lobbistu je podle zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, v platném znění považována osoba, která tuto činnost vykonává soustavně a je zapsána v registru lobbování. Za lobbované osoby jsou naopak považováni představitelé s významným vlivem na veřejnou sféru. Zákon mezi ně řadí například prezidenta republiky, poslance a senátory, členy vlády a jejich náměstky, členy bankovní rady České národní banky, zástupce Nejvyššího kontrolního úřadu, Národní rozpočtové rady, Rady Českého telekomunikačního úřadu, Rady Energetického regulačního úřadu nebo Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Lobbování je zákonem definováno jako činnost směřující k přímému ovlivňování jednání tzv. lobbovaných osob při přípravě, projednávání nebo schvalování právních předpisů, opatření obecné povahy, koncepčních dokumentů či mezinárodních smluv. Vedle toho zákon stanoví konkrétní výjimky, na které se regulace lobbování nevztahuje. Mezi ně patří například činnosti vykonávané v rámci pracovního poměru ve veřejné sféře, jednání politických orgánů (např. komor Parlamentu či stranických orgánů), veřejné konzultace, výkon petičního práva nebo komunikace prostřednictvím médií.
Registr lobbistů
Klíčovým nástrojem regulace je zřízení registru lobbování coby informačního systému veřejné správy, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Registr lobbování je veřejně dostupný na adrese https://relob.gov.cz a nabízí široké možnosti vyhledávání podle různých kritérií – například podle jména lobbisty, orgánu veřejné moci či typu dokumentu, který je předmětem lobbování. Do tohoto registru se zapisují jak lobbisté, tak i lobbovaní.
Lobbistou se může stát fyzická i právnická osoba, která je plně svéprávná, bezúhonná a splní další zákonem stanovené podmínky. V případě právnických osob se požadavek bezúhonnosti vztahuje na všechny členy jejího statutárního orgánu.
Zápis do registru je zákonnou podmínkou pro výkon lobbistické činnosti a uděluje registrované osobě oprávnění legálně lobovat. Lobbista může lobbovat buď osobně, nebo prostřednictvím jiné fyzické osoby, která je rovněž zapsána v registru lobbování. Ministerstvo spravedlnosti vyznačí v registru zánik tohoto oprávnění bezodkladně poté, co je lobbista informuje o ukončení své činnosti nebo pokud se samo dozví, že lobbista nebo člen jeho statutárního orgánu přestal splňovat některou ze zákonných podmínek potřebných k výkonu lobbistické činnosti. Oprávnění k lobbování zaniká také smrtí či zánikem lobbisty.
Povinnosti lobbistů a lobbovaných
Zákon o regulaci lobbování ukládá povinnosti obou stranám lobbistického vztahu. Při zahájení lobbování je lobbista povinen lobbovaného výslovně upozornit, že je lobbistou podle zákona o regulaci lobbování, a současně uvést v zájmu jaké osoby lobbuje. Na vyžádání je navíc povinen tyto informace lobbovanému bezodkladně potvrdit písemně.
Každý lobbista je dále povinen dvakrát ročně – vždy jednou za každé (šestiměsíční) lobbovací období – vložit do registru tzv. prohlášení lobbisty o lobbistických kontaktech. V tomto prohlášení je lobbista povinen za příslušné lobbovací období uvést identifikaci lobbovaného u něhož lobboval, veřejný orgán, ve kterém lobbovaný působí a jeho funkci nebo zařazení, identifikaci osoby, jejímž prostřednictvím lobboval a identifikaci osoby, v jejímž zájmu lobboval.
Lobbované osoby mají také povinnost spolupracovat s lobbisty při vedení evidence těchto kontaktů. Pokud se podílejí na přípravě důvodové zprávy k právnímu předpisu, jsou povinny v ní uvést zákonem stanovené informace o lobbistických vlivech. V ostatních případech musí tyto informace předat osobě, která důvodovou zprávu zpracovává.
Pozor na nezanedbatelné sankce
Zákon o regulaci lobbování vytváří komplexní rámec lobbingu v České republice a přispívá k větší transparentnosti a důvěře ve veřejné rozhodování. Zavedením evidence, povinností a sankcí usiluje o to, aby byl vliv konkrétních zájmových skupin na tvorbu právních předpisů více transparentní a kontrolovatelný.
Za porušení zákona jsou stanoveny nezanedbatelné sankce, které se u vybraných přestupků mohou vyšplhat až do výše 1 milionu korun nebo 3 % hodnoty aktiv právnické osoby. Sankcionováno může být například lobbování prostřednictvím osoby, která není zapsána v registru nebo nesplňuje podmínky plné svéprávnosti a bezúhonnosti, uvedení nepravdivých údajů v registru či nesplnění povinnosti podávat prohlášení o kontaktech.
Jiří Matzner je zakladatelem advokátní kanceláře Matzner & Vítek.
Text byl publikován v rámci spolupráce s hlavním partnerem legalwebu Matzner & Vítek Legal.
