Nebudu nikoho z komentujících kolegů jmenovat, protože nechci posouvat debatu z roviny ad rem do roviny ad personam. Tyto výpady mají jedno společné – jsou poměrně kategorické, hovoří o tom, že Komora musí změnit své stanovisko, eventuelně, že nejde o to, že musí, ale kdy tak učiní. Důvodem je to, že je příliš obecné nebo pisatelé přímo naznačují, že Komora svým stanoviskem omezuje advokáty při používání AI při poskytování právních služeb nebo jim v tom přímo brání.
Domnívám se, že pisatelé se buďto dobře neobeznámili s problematikou, nebo že se prostě chtějí jen zviditelnit. Také to možná souvisí s tím, že se blíží volby do orgánů České advokátní komory.
Užívání AI při poskytování právních služeb není omezeno ničím než ustanovením, že právní služby může poskytovat jen advokát. Toto zákonné ustanovení je základem právní úpravy advokacie a slouží především k ochraně klientů.
Povolání advokáta je regulované a advokát, aby mohl poskytovat právní služby, musí splňovat stanovené odborné a morální požadavky. Nic samozřejmě nebrání klientovi, aby advokáta pro právní poradenství nevyužíval a své právní problémy konzultoval přímo s nějakým modulem AI, eventuelně si odpovědi na své právní otázky vyhledával na internetu jiným způsobem. Ostatně stejně postupovali někteří lidé i před spuštěním internetu a spoléhali se na to, že „Máňa říkala, že to není směroplatný“.
Musel by se změnit zákon
Pokud se týče povinnosti mlčenlivosti, nikdo kromě klienta nemůže advokáta této povinnosti zbavit. Klient navíc musí být o důsledcích svého jednání, jímž zbaví advokáta povinnosti mlčenlivosti dostatečně poučen, aby dohlédl jeho důsledky. Dokážu si představit, že by se řadě kolegů ulevilo, pokud by zákon obsahoval výjimku, že pokud by k publikaci či zveřejnění dat poskytnutých klientem došlo v důsledku toho, že advokát využíval AI, není advokát odpovědný. Nicméně něco takového nespraví žádné stanovisko ČAK, ale muselo by dojít ke změně zákona a opravdu nevím, jak by se na takovou změnu dívali zákonodárci, veřejnost a zejména klienti.
Při poskytování odborné rady podle § 2950 občanského zákoníku platí, že odborník je odpovědný za škodu způsobenou radou nebo informací, pokud ji poskytl za odměnu v rámci své odbornosti přičemž není nutné, aby se odborník explicitně označoval za odborníka, stačí, když se v dané oblasti vystupuje jako odborník. Odpovědnost se vztahuje na škodu, která vznikla v příčinné souvislosti s radou nebo informací poskytnutou odborníkem. Odborník v této souvislosti není odpovědný za každou radu, ale pouze za tu, kterou lze v rámci jeho profese považovat za nesprávnou. Odpovědnost za radu a informaci se jednoznačně vztahuje i na právní rady. Pokud se odborník zmýlil, protože mu nesprávnou informaci poskytla AI, na věci samozřejmě nemůže nic změnit. Ani tady by výjimku z odpovědnosti v důsledku použití AI musel stanovit zákon a domnívám se, že ani tady by to klienti nevítali s radostí a úlevou.
Smyslupným návrhům se budeme věnovat
To vše jsou tedy povinnosti stanovené zákonem, nikoliv jakýmkoliv stanoviskem ČAK ba ani stavovským předpisem. Zákonem o advokacii a občanským zákoníkem. Stanovisko ČAK pouze na tyto povinnosti upozorňuje, ale nijak je nemodifikuje nerozšiřuje ani nepozměňuje.
Ti, kteří zdůrazňují, že by ČAK měla své stanovisko změnit, nikterak nenaznačují, jak by se mělo stanovisko ČAK revokovat, aby současný stav mohlo změnit. Možná proto, že si jsou vědomi, že by to asi docela nefungovalo. Nicméně nekonkrétním požadavkem jistě nic nezkazí. Pokud by někdo z těchto kritiků měl nějaký konkrétní smysluplný návrh, pracovní skupina pro právo IT a GDPR jako poradní orgán představenstva ČAK se mu bude bez prodlení aktivně a s plným nasazením věnovat.
Nicméně není pravda, že by se nic nedělo a že by se touto problematikou nikdo nezabýval. Výbor pro právo IT Organizovaný v rámci CCBE (v němž má ČAK dva své zástupce) již řadu měsíců připravuje stanovisko, které by se aktuálními aspekty AI v rámci poskytování právních služeb a v justici mělo zabývat. Vzhledem k tomu, že se na formulaci textu podílejí téměř všechny delegace členských zemí CCBE prostřednictvím svých zástupců, je proces tvorby finálního znění poněkud zdlouhavý. Pokud se však touto cestou kolektivního moudra přece jen ukáže nějaké řešení, nechá se jím ČAK určitě inspirovat při modifikaci svého stanoviska nebo při případných legislativních iniciativách. Argumentace právním názorem CCBE bude mít určitě váhu.
Martin Maisner je místopředsedou České advokátní komory.
