Novelizací zákona se dosavadní povinnost advokáta postupovat při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu a povinnost za tím účelem dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže, doplňuje o ustanovení, že plněním těchto povinností nesmí být dotčen výkon politických práv.
Která práva se však v našem systému považují za politická? Podle Listiny základních práv a svobod jsou politickými právy svoboda projevu, právo na informace, petiční právo, shromažďovací právo, sdružovací právo, volební právo a právo na odpor. V případě politicky aktivních advokátů je zjevné, že novela cílí zejména na svobodu projevu.
Není neobvyklé, že se v právním řádu střetává dvou odlišných hodnot; pak je třeba vyhodnotit, která právní ochrana má větší společenskou důležitost a tudíž přednost. Je také třeba vyhodnotit, zda jsou chráněné zájmy skutečně v rozporu. V daném případě ani nelze hovořit o nějakém dramatickém rozporu mezi právem na svobodu projevu a povinností nesnižovat důstojnost advokátního stavu.
Právo na svobodu projevu však není zaručeno neomezeně. Podléhá řadě zákonných omezení, co se týče obsahu svobodných projevů, například trestní zákoník v ustanovení § 260 odstavec 1 uvádí: „Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“ Případné porušení ustanovení trestního zákoníku samozřejmě nepřísluší řešit České advokátní komoře ale orgánům činným v trestním řízení.
Omezení v tom směru, že svými svobodnými (politickými) projevy advokát nesmí snižovat důstojnost advokátního stavu se tedy nezdá býti tak ukrutně omezující. Po poslední novele zákona o advokacii je však postaveno najisto, že samotný výkon politických práv nemůže být chápán jako snižování důstojnosti advokátního stavu (což byl mimochodem také jeden z názorů v dlouhodobé diskusi).
Pokud však politické projevy advokáta budou mít takovou formu, že skutečně budou snižovat důstojnost advokátního stavu, bude to otázka jiná. Nicméně k tomu, aby advokátní komora prostřednictvím svých orgánů konala je třeba nějaký podnět a není pochyb o tom, že ve světle novely by advokátní komora v takovém případě svůj postup zvažovala hodně opatrně.
Je pravda, že je verbální kultura politických projevů (možná i trvalým vlivem sociálních sítí) poněkud toxická. Slyšel jsem i názor, že v dnešní době nelze politicky vystupovat jinak, než hodně nahlas, agresivně a s užitím expresivních výrazů; pokud pak někdo vystupuje korektně a slušně, přestanou ho posluchači po dvaceti sekundách poslouchat.
Pokud je to opravdu tak a politické projevy se bez nekorektnosti, agresivity a neslušnosti neobejdou, pak si politicky se projevující advokáti vždy mohou vybrat a výkon advokacie pozastavit, aby se vyhnuli případným konfliktům.
Martin Maisner je místopředsedou České advokátní komory.
