Osobně si vážím každého, kdo studuje a o své poznatky se dělí i ve formě vyučování na právnické fakultě a školení koncipientů a kolegovi fandím. Nicméně v daném případě možná zvolil poněkud příkrý jazyk. (Titulek zvolila redakce legalwebu na základě odpovědi Daniela Pospíšila, nejde o jeho doslovnou citaci – pozn. red.)
O tom, co Česká advokátní komora musí, není třeba vést diskusi. Povinnosti a úkol ČAK je dám zákonným rámcem a můžeme diskutovat o tom, co Komora má a může činit nad tento zákonný rámec. Zákonný rámec je vymezen tím, že ČAK vykonává tzv. Zbytkovou správu v oblasti výkonu právnické profese, vzdělává koncipienty, organizuje a provádí profesní zkoušky, vede matriku advokátů a v neposlední řadě kontroluje výkon advokacie u svých členů a vykonává, kárnou pravomoc, pokud je to třeba.
Co by tedy ČAK měla dělat nad rámec povinností uložených zákonem? Především by neměla mluvit do konkrétních způsobů výkonu advokacie a řešení jednotlivých případů (dokud se nedostanou mimo rámec pravidel). Konkrétní výkon advokacie jako výdělečné činnosti je v rukou každého advokáta, který jej provádí svým jménem a na svůj účet a přímé zasahování ČAK je možné jen v případech vysloveně hraničních, kdy k porušení zákona či závazných pravidel dochází.
ČAK také není servisní organizací pro jednotlivé advokáty, kteří by jí mohli zadávat provedení konkrétních služeb v rámci své činnosti pro klienty. Aktivity, které mají tento výkon usnadnit či zlepšit podmínky představují samozřejmě něco jiného. Úprava tarifu či zákonného rámce je samozřejmě něco, co je mimo dosah jednotlivých advokátů nebo advokátních kanceláří, a i tak to Komoře trvá někdy celá desetiletí.
S tím souvisí i vydávání stanovisek k otázkám, které mají advokátům pomoci se orientovat ve složité, zejména technické problematice. Tato stanoviska vydává ČAK tehdy, dochází-li k nějakému technologickému či legislativnímu zlomu se snahou pomoci kolegům, pro které je problematika hůře pochopitelná s ohledem na jejich odborné zaměření. Připomínám vydaný a distribuovaný manuál pro advokáta k GDPR, pravidelně (byť ne příliš často) aktualizované doporučení k bezpečnostnímu standardu IT u advokátů nebo stanoviska k využívání IT a distančnímu poskytování advokátních služeb nebo k využívání AI v advokátních službách.
Kolega Mgr. Pospíšil poukazoval na to, že existující stanovisko k AI nedává advokátům jednoznačné odpovědi na zásadní otázky k používání AI. S tím naprosto souhlasím. Nedává, protože je nezná. Využívání AI je fenomén, který představuje určitá rizika v souvislosti s dodržením povinnosti mlčenlivosti a odpovědnosti za korektnost (a správnost) poskytovaných služeb. Povinnost mlčenlivosti a odpovědnost za správnost poskytnuté rady či služby jsou pilíře výkonu advokacie, se kterými nelze hazardovat s lehkou myslí a proto jsou také stanoveny zákonem.
Pokud bude známa jednoznačně bezpečná procedura, jak toto dodržet při plném využívání AI, určitě ji ČAK advokátům nezatají. Přiznám se, že jako advokátovi by se mi velmi líbilo, kdybych se mohl zaštítit stanoviskem ČAK, abych mohl při případném úniku klientských dat prostřednictvím AI argumentovat, že jsem postupoval lege artis a že je tedy zodpovědná Česká advokátní komora.
Nicméně zkusme se na celu situaci podívat z trochu pozitivnějšího pohledu. Veřejně prohlašuji, že pokud má kdokoliv z kolegů řešení či recept, který by měla ČAK doporučit advokátům a který by celou situaci řešil lépe, bude se jím pracovní skupina pro právo IT seriózně zabývat eventuelně doporučí představenstvu, aby takto revidované stanovisko doporučila svým usnesením advokátům. Pokud chcete stanovisko k AI revokovat směrem ke konkrétnějšímu znění, zkuste navrhnout jak…
Martin Maisner je místopředsedou České advokátní komory.
