Prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík vyzval k větší podpoře exekutorů ze strany dalších právních profesí, a to rovněž v souvislosti se stále ještě aktuálním vyjednávám nového exekutorského tarifu. Bývalý předseda České advokátní komory Robert Němec povede její Odvolací kárnou komisi. Technologie pak řeší všichni, uvidíme, kolik se na jejich základě ještě rozjede právních sporů.
Dění ze sněmu České advokátní komory s námi ještě nějakou dobu bude. Aktuálně třeba i prostřednictvím slov Jana Mlynarčíka, jehož zdravice vybočila z řady obvyklých projevů, když prezident Exekutorské komory poměrně otevřeně popsal, že ostatní právníci nejsou k jeho stavu dostatečně loajální.
„Když jde o soudní exekutory, kolegiální podpora bývá spíš zdrženlivá. Do jisté míry to chápu – exekutor není profesí, která by sbírala politické body nebo sympatie veřejnosti. Přesto by určitá míra profesní solidarity měla být samozřejmostí. Kdybychom od kolegů cítili stejnou podporu, jakou jim sami dáváme, věřím, že bychom při jednáních se státní mocí dosahovali lepších výsledků,“ uvedl nyní pro legalweb a vyzval právní stav k podpoře, která souvisí rovněž s podporou právního státu jako takového.
Z hlediska České advokátní komory a jejích členů je aktuálně zásadní, že po představenstvu mají nové vedení rovněž její další orgány. Kontrolní radu vede Petr Poledne z pražské kanceláře Poledne Rotta, kárnou komisi Tomáš Herblich, který má kancelář v Ústí nad Labem, a odvolací kárnou komisi dosavadní předseda komory a společník kanceláře PRK Partners Robert Němec (Tomáš Sokol je jedním z jejích místopředsedů). Zároveň se ale Němec plánuje naplno vrátit ke svému advokátními byznysu.
Jinak jsou poslední dny hodně ve znamení technologií a do budoucna to ani jinak nebude. Například KŠB plánuje dále rozvíjet AI platformu Legora, kterou nedávno zavedla do své praxe. „Naše spolupráce s Legorou a naše společná cesta tím ale teprve začíná. Společně budeme pokračovat v integraci platformy napříč kanceláří a rozvíjet další způsoby, jak může umělá inteligence posouvat české i světové právní služby do nové éry.“
ChatGPT zase oznámil, že začne nabízet erotický obsah. Bude to mít rovněž zásadní právní souvislosti a dost možná to přinese také nové soudní spory. „V oblasti lidských práv nás čeká nová etapa výkladu známých pojmů – třeba co znamená „důstojnost“ nebo „autonomie vůle“ v době, kdy AI dokáže simulovat mezilidské vztahy. A na to musíme být připraveni jak legislativně, tak soudně,“ vyzývá Ondřej Preuss, zakladatel a šéfadvokát kanceláře Dostupný advokát.
Novodobých právních sporů ale bude postupně ještě víc. Na čtvrtečním Business MeetUpu, spojeném s advokátní kanceláří Arrows, vystoupil jako hlavní řečník první oficiální kyborg Neil Harbisson. Mluvil rovněž o „kyborgských právech“, o jejichž prosazení usiluje. Lidé by podle něj měli mít svobodu v tom, jaké technologické implantáty si nechají do těla voperovat (například on má mimo jiné speciální kameru propojenou s mozkem, která převádí barvy do zvuků a umožňujeme mu je i přes jeho barvoslepost vnímat), státy by to měly respektovat a považovat tyto implantáty za orgány.
Tolik tedy směrem do budoucnosti, přitom ještě nemáme tak úplně vyřešenou minulost. „Téměř 35 let od sametové revoluce stále čelíme nedořešeným restitučním nárokům, které vytvářejí právní nejistotu v oblasti vlastnických vztahů. Navzdory značnému pokroku v navrácení majetku původním vlastníkům, včetně církevních restitucí započatých v roce 2013, chybí legislativní rámec, který by definitivně ukončil restituční proces a poskytl pevný právní základ pro budoucnost,“ připomněl totiž v rámci aktuální série legalwebu, pátrající po aktuálně potřebné legislativě, advokát Martin Mintora z Deloitte Legal a vyzval k přijetí zákona o „restituční tečce“.
