Pokud byste měli zhruba týden před advokátnimi volbami označit pro sebe nejdůležitější advokátní téma pro příští čtyři roky, o co by šlo?
Pavel Kroupa: Za klíčové téma následujících let považuji modernizaci advokacie. A tím nemyslím jen technickou digitalizaci, ale celkovou proměnu profese tak, aby odpovídala nové době, aby byla dostupnější, čitelnější a připravená čelit výzvám, jako je rozvoj umělé inteligence nebo proměna právních služeb pod tlakem technologií. Přitom ale nesmíme ztratit to, co je pro nás zásadní. Lidský rozměr, důvěru a odpovědnost. Budoucnost advokacie nestojí jen na nástrojích, ale na tom, jak se s nimi naučíme pracovat, a zda dokážeme zachovat profesní integritu a službu klientovi.
Jan Mašek: Témat, která jsou důležitá, vnímám více. Pokud bych měl označit ta nejdůležitější, rozdělil bych je do dvou skupin.
Uvnitř komory je to téma jejího vztahu se členy. Komora je většinou advokátů vnímána jako vzdálená instituce, od které toho vlastně mnoho nečekají, resp. chtějí s ní být v minimalistickém kontaktu. To je asi pochopitelné vnímání, ale není to ani pro jednu „stranu“ dobré. Aniž bych chtěl, aby to znělo jako klišé, komoru tvoříme především my advokáti a je to naše komora. Čím více se budeme zapojovat do jejího fungování, tím lepší prostředí v ní si pro sebe vytvoříme. Věřím, že propojení advokátů s komorou lze pomoct prostřednictvím mnoha různých činností, z nichž už se mnoho dělá a mnoho se udělat dá. Je to kupř. metodická podpora (zejm. samostatným a začínajícím) advokátům, poskytování kvalitního vzdělávání, zajištění transparentního a srozumitelného fungování (zejména v oblasti hospodaření), nebo příprava komory a jejích členů na nové výzvy (kupř. umělá inteligence).
Vně komory považuji za důležité pokračovat v prosazování zájmů advokátů. Je to opět velmi široké téma – legislativní proces, obrana stavu před vnějšími vlivy, udržování dobré pověsti advokátů atd.
Magda Olyšarová: Uvedla bych dvě témata. První je transparentnost fungování a hospodaření ČAK. Mám radost, že Komora 2.0 tuhle oblast intenzivně řeší. Pro mě je nejdůležitější návrh na změnu organizačního řádu ČAK, který na sněm předložila Lucie Hladká a stojí za ním Komora 2.0. Požadujeme úplně jednoduchou věc, aby ČAK zpřístupnila advokátům rozpočet a účetní výkazy v detailním rozpadu. V současné době jsou v rozpočtu agregované položky v řádech desítek milionů korun, ze kterých vůbec není jasné, co zahrnují. To samé platí o podobě, ve které ČAK zpřístupňuje advokátům účetní výkazy.
Druhá oblast, které bych se ráda věnovala, je mezinárodní spolupráce. Chtěla bych více čerpat ze zahraničí (nevymýšlet to, co jinde funguje) a spolupracovat s komorami z ostatních členských států EU při ochraně zájmů advokátů.
Michala Plachká: Vedle základních témat, které se budou prolínat advokacií vždy, jako je nezbytná ochrana nezávislosti advokacie či důvěrnosti vztahu advokáta s klientem, je pro mě z pohledu Komory zásadní téma transparentnost a důvěra kolegů.
Advokáti musí mít jistotu, že Komora jedná fér a že pravidla platí pro všechny stejně. Advokátní veřejnosti si zaslouží jasně vědět, jak se hospodaří s našimi příspěvky, jak fungují kontroly a kárné procesy a co přesně nastane, když někdo pravidla poruší. Jen srozumitelné a předvídatelné postupy dávají Komoře autoritu a nám všem jistotu, že jsme v prostředí, které je spravedlivé a důvěryhodné.
Jana Pattynová: Pro mě je klíčovým tématem umělá inteligence a její dopad na advokátní profesi. Dotkne se úplně všeho – vzdělávání advokátů, dohledu nad trhem, vnitřního fungování i komunikace Komory. Chci, aby advokacie byla na tyto změny připravená a využila je jako příležitost. Jsem ráda, že celý tým Komory 2.0 je připraven se tomuto tématu věnovat.
Jan Spáčil: Za prvé transparentnost ve fungování Komory ve všech ohledech – tedy nejen ve financích, ale i ve fungování orgánů a aparátu komory a v rozhodování primárně ohledně kontrol a stížnostní agendy. Advokáti by neměli mít pocit, že Komora je nějaká černá skříňka, rozhodování by mělo být srozumitelné a předvídatelné. Krátce shrnuto – advokáti by měli jasně vědět, za co a proč platí, co za svoje příspěvky dostávají, co pro ně Komora dělá, jak je chrání a jaké předvídatelné komorové postupy se jich mohou dotknout.
Za druhé je potřeba řešit budoucnost advokacie ve světle technologií. Tak aby primárně AI, která bezpochyby advokacii promění, pro advokáty nebyla hrozbou a strašákem, ale naopak příležitostí.
V souvislosti s budoucím vývojem advokacie nejen pod vlivem technologií by se Komora měla též aktivně zabývat tím, zda interní nastavení správy a řízení Komory z devadesátých let odpovídá nejen dnešní době, ale také minimálně roku 2029, kdy skončí období aktuálně volených orgánů. Tedy zda naplňuje současné i budoucí potřeby advokátního stavu, a případně začít zvažovat, diskutovat a navrhovat potřebné změny, samozřejmě opět s řádným vysvětlením, čitelně a transparentně.
David Uhlíř: Dnes to vypadá, že nejdůležitějšími tématy jsou výše příspěvků do garančního fondu a transparentní rozpočet. Tuším, že ale v příštích čtyřech letech (a možná už během příštího roku) se objeví nějaká nečekaná „černá labuť“, (viz stejnojmenná kniha Nassima Nicholase Taleba z r. 2007), která priority obrátí naruby. Na „černých labutích“ je předvídatelné jen to, jsou nepředvídatelné. Události, které naprosto nečekaně změní běh událostí, jako byl covid nebo ruská agrese na Ukrajinu.
Co by se vám jako novým, případně staronovým členům představenstva mělo podařit během prvního roku vašeho mandátu?
Pavel Kroupa: V prvním roce bych rád navázal na to, co už bylo započato, a dotáhl některé praktické věci do konce. To znamená například spuštění plného potenciálu nového webu ČAK. Dále chci i nadále pracovat na strategii zvýšení cen za právní služby ve veřejných zakázkách, kde se dne pohybujeme na chvostu EU. A také bych chtěl dát nový impuls projektům, které mají smysl nejen odborně, ale i společensky, jako jsou Advokáti do škol a Advokáti do dětských domovů. Mám za to, že pokud chceme, aby nás veřejnost vnímala jinak, musíme i nadále pracovat na lepší komunikaci a víc se otevřít.
Jan Mašek: Na nové představenstvo komory čeká velké množství úkolů. Je asi těžké některé z nich označit za ty nejdůležitější. Kdybych se o to přesto pokusil, bude se jednat o uvedení Garančního fondu do praxe a zajištění jeho hladkého fungování. Dále bych byl rád, pokud by se podařilo prostřednictvím změny organizačního řádu prosadit a zavést do praxe větší transparentnost procesů uvnitř komory. V té souvislosti jsme s kolegy z Komory 2.0 připravili návrh této změny, který budeme podporovat na nadcházejícím sněmu.
Oblast, které se mimo jiné chci věnovat, je vzdělávání advokátů a advokátních koncipientů. V této věci bych rád již v prvním roce provedl zvýšení míry digitalizace a další zvýšení praktické využitelnosti a atraktivity přednášek (zapojením dalších respektovaných odborníků a rozšíření spektra přednášených odborností).
Magda Olyšarová: Budu moc ráda, pokud se nám podaří na sněmu prosadit změnu organizačního řádu ČAK a nastartovat větší transparentnost hospodaření. Změna dává představenstvu možnost nastavit detaily sestavování rozpočtu, což by byl úkol na první rok mandátu.
Michala Plachká: Pokud bych měla vybrat jeden viditelný krok hned v prvním roce, pak je to právě posun k větší srozumitelnosti a transparentnosti. Věřím, že jsme v tom za poslední 4 roky udělali velký pokrok, ale ještě je spousta potřebné práce před námi.
Ať už jde o rozpočet, procesy, nebo pravidla – včetně jasného vysvětlení jejich důsledků, když se poruší. Potřebujeme, aby kárná rozhodnutí byla dostupnější, aby tresty byly předvídatelné, v rámci možností sjednocené a tedy férové, a procesy jasně popsané. Jen tak může mít advokát důvěru v to, že pravidla platí stejně pro všechny.
Tohle není jen o kontrole, ale o důvěře – mezi advokáty a Komorou i navenek směrem k veřejnosti. A právě důvěra je základ, na kterém můžeme stavět všechno ostatní.
Jana Pattynová: Ráda bych navázala na zkušenost z jiných zemí a spustila anonymní kolegiální průzkum mezi advokáty o využívání AI v advokacii. Potřebujeme reálná data, ze kterých vzejdou doporučení, jak nástroje bezpečně používat.
Důležité je i otevřít seriózní debatu o „AI vinklaření“ – tedy o hranicích toho, co mohou a nemohou dělat nástroje založené na umělé inteligenci v oblasti právního poradenství. To by mělo probíhat nejen uvnitř ČAK, ale i v rámci evropské spolupráce s ostatními komorami.
Také bych ráda prosadila rozšíření vzdělávacích programů o digitální dovednosti, aby byli advokáti připraveni na změny, které přicházejí.
Jan Spáčil: V návaznosti na předchozí otázku posunout transparentnost hospodaření a fungování Komory. Primárně zavést opravdu zcela transparentní a přehledný rozpočet a patřičným vysvětlením, tedy, jak již zmíněno výše, aby advokáti věděli, za co a proč platí, jaká je logika hospodaření Komory, proč tvoříme určité úspory a jak budou využívány. Tak aby advokáti získali pocit, že Komora s nimi jedná otevřeně a předvídatelně. A v této souvislosti tedy začít řešit i s ostatními orgány Komory, jak dosáhnout předvídatelnost a čitelnost jejich rozhodovací praxe.
Též otevřít zmíněnou diskusi o tom, jak Komora může advokacii připravit na nadcházející roky, zvláště s ohledem na AI a moderní technologie, například s využitím inspirace ze zahraničí.
David Uhlíř: Naučit se věcně spolupracovat a komunikovat navenek jedním hlasem v zájmu advokacie.
V rámci advokátního stavu se aktuálně diskutuje o Garančním fondu ČAK. Jak byste jako členi představenstva přistupovali k jeho uvedení do praxe?
Pavel Kroupa: Zavedení Garančního fondu není něco, co by vzešlo přímo z vůle advokátní obce. A upřímně, pokud bychom se dívali čistě na statistiku, tak by k jeho zřízení ani nebyl reálný důvod. Těch případů, kdy úschova selhala, bylo minimum, a v kontextu stovek tisíc úspěšně realizovaných úschov tvoří naprostou výjimku. Jenže některé kauzy bohužel výrazně zasáhly veřejné vnímání profese a ten dopad musíme reflektovat. Fond by měl být navržen tak, aby nezatěžoval férově pracující advokáty víc, než je nezbytně nutné. A zároveň by měl poskytnout klientům dostatečný pocit jistoty, aby institut úschovy dál vnímali jako důvěryhodný. Věřím, že se dá najít kompromis, který splní oba tyto požadavky, ale bude hodně záležet na tom, jakou úpravu přijmeme na nadcházejícím sněmu.
Jan Mašek: Garanční fond úschov obecně popravdě vnímám spíše jako politickou otázku. Předně bych rád řekl, že advokátní úschovy jsou dlouhodobě funkčním institutem, který je bohužel negativně zatížen několika mediálně propíranými kauzami. Tyto navozují dojem systémového problému v jinak funkčním prostředí. Zavedení fondu má být podle mého názoru provedeno precizně tak, aby advokátní stav plnil veškeré související zákonné povinnosti. Současně mám za to, že odvodová povinnost má být nastavena rozumně, aby institut advokátní úschovy neztratil pro klienty a advokáty svůj smysl. Proto podporujeme jako Komora 2.0 snížení odvodu do fondu.
Magda Olyšarová: Garanční fond máme zakotvený v zákoně o advokacii. Nyní jde o to, jak nastavit jeho konkrétní parametry. K tomu existuje návrh usnesení sněmu, který se bude schvalovat. My v rámci Komory 2.0 řešíme kromě technických detailů fungování fondu, především výši paušálního odvodu. Chceme ji nastavit rozumně, tak aby se ve fondu včas nashromáždily prostředky, ale abychom zároveň příliš nezatěžovali advokáty a zprostředkovaně účastníky realitních transakcí, kteří budou muset paušální platbu do fondu odvádět.
Michala Plachká: Upřímně – z Garančního fond nemá radost asi žádný advokát. Ale je nám uložen zákonem a na nás tak nyní je, abychom nastavili pravidla jeho fungování tak, aby skutečně chránil důvěru veřejnosti a klientů v advokátní úschovy, a přitom co nejméně zasáhl poctivě pracující advokáty, kterých je naprostá většina.
Klíčové je, aby odvody byly rozumné, pravidla čerpání jasná a prevence natolik silná, že se do fondu sáhne jen výjimečně, resp. ideálně nebude třeba do něj sáhnout vůbec, a výhledově platby do něj budeme moci zastavit.
Jana Pattynová: Garanční fond považuji za velmi důležitý nástroj, který může zásadně posílit důvěru veřejnosti v advokátní úschovy. Principiálně ho proto podporuji. Zároveň ale platí, že jeho konkrétní parametry musejí být ještě podrobně diskutovány – zejména aby výše paušálního odvodu byla přiměřená a nezatížila zbytečně advokáty, a zároveň aby fond skutečně chránil klienty.
Jan Spáčil: Garanční fond je upraven v zákoně. Na nás je, jak ho uvedeme do praxe a jak nastavíme jeho výši. Domnívám se, že navržená částka tisíc korun na úschovu neodpovídá reálné potřebě. K případnému čerpání fondu vzhledem k nastaveným pravidlům a možnostem čerpání velmi pravděpodobně nedojde v průběhu dalšího funkčního období a s ohledem na současný počet advokátních úschov vynásobených ročně navrhovanou částkou tisíce korun by tak mohlo docházet k neúčelnému hromadění prostředku v garančním fondu na straně jedné a zbytečnému zatížení advokátů v souvislosti s úschovami na straně druhé. Proto považuji za rozumné snížit částku na pět set korun na jednu úschovu, což by lépe odpovídalo realitě a zároveň by pomohlo advokátům i z hlediska konkurenceschopnosti na trhu, jelikož jiní poskytovatelé úschov takto zatíženi nebudou.
David Uhlíř: V souladu se zákonem a rozhodnutím sněmu, jinak to ani nepůjde. Zdrženlivě.
Jak by se mělo přistupovat ke shromáždění prostředkům tak, aby se ideálně zhodnocovaly a neztrácely na hodnotě?
Pavel Kroupa: Komora není investiční fond. Spravuje prostředky všech advokátů a musí k tomu přistupovat s maximální odpovědností. To znamená konzervativní a odborně vedený přístup ke zhodnocování, například formou bezpečných finančních instrumentů typu státních dluhopisů nebo fondů s nízkým rizikem. Zároveň je důležité, aby Komora pravidelně a srozumitelně reportovala, jak s prostředky nakládá a proč. Transparentnost a důvěra jsou v tomto ohledu klíčové.
Jan Mašek: Komora by se měla snažit najít instrument, který při minimální míře rizika přinese co nejvyšší výnos. To je samozřejmě samo o sobě jistý protimluv. Nicméně převážit by měla bezpečnost prostředků nad jejich zhodnocováním.
Magda Olyšarová: Rozhodně konzervativně. Není potřeba prostředky zhodnocovat, jen chránit před znehodnocením.
Michala Plachká: Jsou to prostředky, se kterými musí Komora nakládat maximálně odpovědně. Cílem je ochránit hodnotu. Přístup by, věřím, měl být konzervativní – bezpečné instrumenty typu státních dluhopisů nebo fondy s minimálním rizikem. Stejně důležitá je ale i pravidelná a srozumitelná komunikace vůči advokátům, jak jsou prostředky spravovány a proč.
Jana Pattynová: Velmi konzervativně. Jsou to společné peníze celé advokacie. Fond nemá být investiční nástroj, ale pojistka proti rizikům.
Jan Spáčil: Přístup ke zhodnocování prostředků by měl být konzervativní. Cílem není dosahovat co největšího zisku, ale udržet hodnotu fondu, aby byl k dispozici pro případná plnění. Zároveň je otázka, zda výnosy, i když generované konzervativně, mají zůstávat ve fondu, nebo mohou být využity na zlepšení fungování kontrolní rady, tak aby kontroly úschov byly profesionalizované a advokáti kontroloři disponovali důstojnými podmínkami pro svou činnost. Aby se tak skrze kontroly jednak zásadně minimalizovala nutnost čerpání fondu a zároveň kontrolní činnost byla vnímaná jako srozumitelná služba podporující a udržující nezávislost advokacie, a nikoli jako zbytečná byrokratická zátěž a neprůhledná šikana pro advokáty.
David Uhlíř: Diverzifikovat rizika, nechat si poradit od některé renomované poradenské firmy a pak se zachovat podle vlastního rozumu.
