Návrh počítá s datem účinnosti 1. ledna 2027, což je vzhledem k rozsahu a složitosti reforem velmi ambiciózní časový plán. Vzhledem k dalekosáhlé povaze navrhovaných změn by podniky působící na českém trhu – zejména ty, které jsou aktivní v regulovaných odvětvích nebo odvětvích s koncentrovanou strukturou – měly pozorně sledovaly průběh projednávání novely a včas se připravit se na možné změny.
Hlavní změny, které novela přináší, komentujeme v tomto článku.
Nový nástroj hospodářské soutěže pro řešení selhání trhu
Jedná se o nejvýznamnější prvek celé novely, který přináší strukturální změnu v prosazování hospodářské soutěže v České republice. Návrh zavádí tzv. nový soutěžní nástroj, který umožňuje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) zasáhnout v případech, kdy dojde k dlouhodobému selhání hospodářské soutěže v důsledku vývoje nebo struktury trhu, aniž by bylo nutné prokázat kartelové jednání nebo zneužití dominantního postavení. Tento nástroj obsahuje několik stavebních kamenů.
1. Tržní sledování
Novela umožňuje ÚOHS provádět sledování (monitoring) trhu s cílem ověřit, zda tržní podmínky naznačují narušení nebo selhání hospodářské soutěže. Jedná se o předběžný, nezávazný nástroj pro shromažďování informací, který nebude veřejný.
2. Tržní šetření
Pokud má ÚOHS podezření na dlouhodobé selhání účinné hospodářské soutěže, může zahájit formální šetření. Zahájení šetření musí být zveřejněno a šetření musí být dokončeno nejpozději do 1 roku. Po dokončení šetření ÚOHS zveřejní zprávu (která může obsahovat doporučení vládě nebo jiným orgánům) a v případě zjištění dlouhodobého selhání hospodářské soutěže může uložit opatření obecné povahy na dobu až 3 let, obsahující například následující povinnosti soutěžitelů na daném trhu:
a) povinnost poskytnout přístup k datům, rozhraním, sítím nebo jiným zařízením,
b) povinnost zavést transparentní, nediskriminační a otevřené normy a standardy,
c) povinnost upravit určité typy dohod nebo smluvních ujednání,
d) povinnost zveřejňovat informace snižující informační asymetrii,
e) povinnost stanovení požadavků na obchodní vztahy mezi soutěžiteli,
f) povinnost účetního oddělení částí podniků nebo obchodních divizí,
g) zákaz jednostranného zveřejňování informací, které by usnadňovaly koordinované jednání,
h) zákaz obchodních praktik snižujících schopnost kvalifikované volby spotřebitele, nebo
i) zákaz nebo omezení možnosti spojování soutěžitelů.
Pokud se ukáže, že opatření týkající se chování jsou nedostatečná, může ÚOHS – jako výjimečné opatření – dokonce uložit konkrétnímu podniku povinnost odprodeje jeho části.
Klíčové v tomto směru je, že nápravná opatření – včetně nucených odprodejů – mohou být uložena, aniž by bylo zjištěno porušení práva hospodářské soutěže. Není třeba prokazovat žádné protiprávní jednání ze strany dotčeného podniku. Jedná se o zásadní odklon od tradičního modelu prosazování hospodářské soutěže, podle kterého je strukturální zásah možný pouze v důsledku prokázaného porušení pravidel hospodářské soutěže. Podniky nyní mohou čelit závazným opatřením pouze v důsledku nevýhodné struktury trhu, kterou má posuzovat ÚOHS.
Individuální odpovědnost vedoucích pracovníků v případech horizontálních kartelů
Uvedeným politickým cílem zavedení individuální odpovědnosti je zvýšit odrazující účinek a účinnost vymáhání práva tím, že se umožní správní sankcionování fyzických osob, které uzavřely nebo napomáhaly uzavření závažných horizontálních dohod. Návrh zavádí možnost, aby ÚOHS vyšetřoval a sankcionoval pracovníky daného podniku souběžně s vyšetřováním porušení soutěžního práva samotným podnikem. Individuální odpovědnost je omezena na klasické kartely, tedy cílové horizontální dohody (tj. stanovení cen, rozdělení trhu, bid rigging a podobná závažná omezení). Trestný je i pokus o uzavření takové dohody. Maximální výše pokut za závažná porušení je stanovena na 10 milionů Kč. Kromě toho může ÚOHS uložit zákaz činnosti (zákaz výkonu určitých funkcí) na dobu až 5 let.
Jednotlivci mohou být dle novely uloženy pokuty až do výše 10 milionů Kč a zákaz činnosti na dobu až 5 let, a to bez ohledu na to, zda jednali jménem podniku nebo na jeho pokyn. Osobní odpovědnost se vztahuje na vlastní jednání jednotlivce při uzavírání nebo zprostředkování zakázané dohody. Vrcholové vedení a vedoucí pracovníci zapojení do obchodních jednání, činností obchodních sdružení a zadávacích řízení budou proto čelit přímému osobnímu riziku a programy compliance budou muset být aktualizovány tak, aby toto riziko zohledňovaly. Individuální odpovědnost je spojena s rámcem shovívavosti pro podniky: pokud podnik podá žádost o shovívavost včas a jednotlivci aktivně spolupracují, současní i bývalí manažeři a zaměstnanci požívají ochrany před správním trestem.
Rozšířené pravomoci v oblasti místních šetření
Návrh také výrazně modernizuje a rozšiřuje vyšetřovací nástroje ÚOHS. V prvé řadě umožňuje ÚOHS dokončit přezkum zkopírovaných elektronických materiálů ve svých vlastních prostorách – tj. mimo kontrolovaný podnik. V praxi se pokračování kontrol mimo sídlo podniku stane pravděpodobně standardem. ÚOHS tedy bude moci během místního šetření zabavit plošně elektronická data, a až následně je analyzovat ve svých vlastních prostorách a vlastním tempem.
Připomeňme, že již nyní má ÚOHS pravomoc přistupovat ke všem obchodním datům a elektronické komunikaci, a podniky mají povinnost součinnosti, která obsahuje i povinnost zřídit přístup do různých zařízení a aplikací, které používají její pracovníci. Tyto informace by tedy nyní měl mít ÚOHS právo posbírat plošně, a až následně prověřovat, zda souvisejí s předmětem podezření.
Kromě toho se zavádí výslovný postup pro spory týkající se advokátního tajemství. Dokumenty, u nichž bude soutěžitel tuto skutečnost namítat, mohou být zapečetěny a soutěžitel bude muset skutečnost, že se o advokátní tajemství jedná, prokazovat v soudním řízení na základě jeho žaloby.
Pro účely dohledu má mít ÚOHS pravomoc vyžadovat (se souhlasem soudu) údaje o provozu a poloze od poskytovatelů elektronických komunikací.
Spojování soutěžitelů: revidované prahové hodnoty a nový mechanismus „call-in“
Návrh zvyšuje prahové hodnoty pro kontrolu spojování podniků a koncepčně omezuje okruh tzv. společných podniků, které bude třeba oznamovat ÚOHS, což je vítaná změna.
Vedle toho ale přidává do balíčku pravomocí ÚOHS možnost tzv. call-in, tedy vyžádání si notifikace transakce, která nesplňuje standardní prahové hodnoty. Jedinou podmínkou bude obrat všech zapojených stran (tedy i např. jen kupujícího) nad 2,5 miliardy korun v ČR. To se tedy týká zejména akvizic start-upů, společností v rané fázi vývoje nebo podniků bez přítomnosti v České republice – tedy přesně těch typů transakcí, které mají tradiční prahové hodnoty založené na obratu z povinného přezkumu vyloučit. V koncentrovaných odvětvích nebo odvětvích s vysokým rizikem vymáhání bude třeba tuto možnost zohlednit při plánování transakcí.
Návrh z pera ÚOHS představuje zásadní změnu v postupech, jakým se má vynucovat soutěžní právo. Novela přitom jde ještě dál než původní návrh projednávaný za předchozí vlády. Vzhledem na dalekosáhlé účinky je třeba se na tyto změny začít připravovat i nyní, a současně sledovat vývoj legislativního procesu. Není vyloučeno, že novela v průběhu procesu dozná (možná i významných) změn. Každopádně lze uzavřít, že se v oblasti hospodářské soutěže zjevně přiostřuje.
Jan Kupčík je counselem pražské kanceláře Schönherr.
Schönherr je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
