Držet menšinové podíly ve společnostech, které jsou skutečnými či potenciálními konkurenty, nadále není zakázané. V praxi jde často o legitimní investiční strategii – typicky u private equity fondů, institucionálních investorů nebo strategických partnerů. Z pohledu soutěžního práva však může i menšinový podíl představovat riziko, pokud je využit jako nástroj pro koordinaci konkurenčního chování.
Případ Delivery Hero / Glovo
Rozhodnutí Evropské komise ve věci Delivery Hero / Glovo (AT.40795) z června 2025 ukazuje, že i menšinový a nekontrolní podíl může vést k pokutám za kartelové jednání. Společnost Delivery Hero zahájila v roce 2018 akvizici podílu ve španělské firmě Glovo, který postupně navýšila na 37,4 %, přičemž ke skutečnému převzetí kontroly došlo až v roce 2022. Komise však konstatovala, že už když držela menšinový podíl, došlo k zakázané koordinaci. Obě společnosti totiž uzavřely dohodu, že si nebudou vzájemně přetahovat zaměstnance (no-poach), vyměňovaly si strategické informace a rozdělovaly si trhy v rámci EU. Tato jednání probíhala prostřednictvím účasti zástupců Delivery Hero v představenstvu Glovo, přístupu k důvěrným dokumentům a opakovaných neformálních kontaktů mezi členy vedení obou firem.
Komise zdůraznila, že ani fakt, že společnost Delivery Hero vlastnila ve společnosti Glovo (nekontrolní) podíl, neospravedlňuje přístup k důvěrným datům nebo ovlivňování obchodního rozhodování. Jakmile zůstávají obě firmy samostatnými soutěžiteli, platí pro ně přísný zákaz výměny citlivých informací jakoukoliv formou. Výměna takových dat, stejně jako no-poach ujednání, je sama o sobě (bez ohledu na její tržní důsledky) zakázaná.
Z pohledu rizika zakázané koordinace zde hrál roli nejen fakt, že společnost Delivery Hero vlastnila podíl v konkurentovi, ale také to, že 1. měla přístup k představenstvu konkurenta (interlocking directorates), což jí umožňovalo získávat strategické informace a ovlivňovat směřování firmy, 2. měla faktický vliv na klíčová rozhodnutí prostřednictvím své účasti v orgánech společnosti a 3. docházelo k personálnímu a komunikačnímu provázání firem napříč odděleními – např. mezi HR, obchodem či M&A týmy, včetně neformálních a opakovaných kontaktů vedení a zaměstnanců.
Jak těmto rizikům předcházet
Menšinová investice do konkurenta by měla být od počátku podrobena soutěžní analýze. Klíčové je nastavit investici buď jako čistě finanční – a tomu přizpůsobit i vnitřní nastavení –, nebo přiznat strategický záměr a provést plnou analýzu potřeby soutěžních notifikací. Aby se předešlo soutěžním rizikům spojeným s menšinovou investicí do konkurenta, je vhodné přijmout následující opatření:
- Informační bariéry („clean team“) a přístupová pravidla: Doporučuje se zajistit, aby přístup ke strategickým údajům měly pouze osoby, které nejsou zapojeny do obchodního řízení, a to výhradně na principu need to know. Zástupci investora v orgánech společnosti by měli být interně odděleni a zároveň poučeni o zákazu dalšího šíření důvěrných informací.
- Pokud je vůbec nutné někoho vyslat do orgánů konkurenta, mělo by jít o osoby mimo klíčové manažerské funkce v investorovi.
- Jednací řád a zápisy z jednání orgánů společnosti: Agenda musí předem určovat, kdy se má zástupce investora z jednání stáhnout; zápis to musí výslovně reflektovat.
- Audit smluvní dokumentace: Akcionářské dohody by měly být přezkoumány, jestli neobsahují zakázané klauzule (no-poach, non-compete, exkluzivita apod.).
- Omezení komunikace mezi společnostmi (investorem – cílovou společností): I neformální kontakty mohou vytvořit prostor pro sladění strategií – proto je důležité nastavit jasná pravidla a proškolit zaměstnance.
- Pravidelné školení compliance: Nejen pro právní oddělení, ale i pro exponované týmy (HR, M&A, strategie), které přicházejí do styku s cílovou společností.
Případ Delivery Hero ukazuje, že rizikovými transakcemi mohou být i investice do menšinových (nekontrolních) podílů. Pokud se formálně nezávislé podniky (společnosti) začnou chovat jako jediný subjekt, může být takové jednání posouzeno jako nepřípustná koordinace – s odpovídajícími sankčními důsledky.
Autory analýzy jsou Jan Kupčík, counsel, Šimon Kopárek, advokátní koncipient (si.koparek@schoenerr.eu) a Anna Kučerová, advokátní koncipientka (an.kucerova@schoenherr.eu) pražské kanceláře Schönherr.
Schönherr je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
