Jaké jsou podle vás tři nejzásadnější změny, které přináší novela zákoníku práce?
Mezi zásadní změny rozhodně patří úprava výpovědní doby, a to zejména její zkrácení v případě některých výpovědních důvodů (např. porušení pracovních povinností zaměstnance). To společně s tím, že výpovědní doba bude běžet hned od dání výpovědi povede k finanční úspoře na straně zaměstnavatele.
Významnou změnou s finančním dopadem pro zaměstnavatele je transformace poskytování dvanáctiměsíčního odstupného pro zaměstnance, jejichž pracovní poměr byl ukončen z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání. Nově bude namísto odstupného poskytována speciální náhrada, která sice bude ve stejné výši, ale bude hrazena zákonnou pojišťovnou.
Třetí zásadní změnou je pak rozvolnění povinnosti realizovat vstupní lékařské prohlídky u zaměstnanců pracujících v kategorii 1 (tedy vykonávající lehké práce bez specifických zdravotních rizik). Ty bude nově nezbytné provádět pouze pokud o to zaměstnanec nebo zaměstnavatel projeví zájem a lze tedy očekávat, že i v této oblasti to přinese úsporu a snížení administrativy na straně zaměstnavatelů.
Na co by si od 1. června měli dát zaměstnavatelé obzvláště pozor?
Určitě lze doporučit při této příležitosti provést revizi vzoru pracovní smlouvy. Řada zaměstnavatelů v nich má například sjednánu povinnost mlčenlivosti ohledně mzdy zaměstnance, což nově zákon vylučuje.
Současně bude vhodné zkontrolovat, zda není v daném vzoru sjednán běh výpovědní doby, který by vylučoval aplikaci nových pravidel. Při této příležitosti pak bude vhodné i ověřit, zda se nezapomnělo na implementaci předchozích novel zákoníku práce a používaný vzor plně odpovídá aktuální právní úpravě.
Jak hodnotíte možné prodloužení zkušební doby?
Možnost prodlužování zkušební doby, stejně jako prodloužení její maximální doby trvání je sice velmi viditelnou změnou, ale nemyslím si, že by to pro zaměstnavatele bylo nějak zásadní. Pokud vyjdeme ze současné praxe, lze očekávat, že zaměstnavatelé budou zkušební dobu sjednávat v maximální možné délce a tedy k žádnému jejímu prodlužování v průběhu pracovního poměru docházet nebude.
Ani samotná delší zkušební doba není pro zaměstnavatele žádným zásadním benefitem, jelikož pokud měl zaměstnavatel pochybnosti o další spolupráci se zaměstnancem, jemuž končila zkušební doba, nebylo nic jednoduššího než sjednat pracovní poměr na dobu určitou.
Co znamená, že bude možné chodit na brigádu již od 14 let? Jak by měli zaměstnavatelé k takto mladým lidem přistupovat?
Myslím, že se bude v praxi jednat spíše o sporadicky používanou výjimku, než že by najednou nějak masově začaly na letní brigády nastupovat žáci s neukončenou školní docházkou. U této nové speciální kategorie mladistvých zaměstnanců je zejména omezen samotný okruh prací, které mohou vykonávat.
Musí jít o lehké a neohrožující práce, a to jak ve vztahu k jejich zdraví, tak jejich vzdělání a mravní rozvoj. Dále je potřeba počítat s kratší pracovní dobou, delším odpočinkem mezi směnami, zákazem práce po 20. hodině, povinné vstupní lékařské prohlídce a zajištění souhlasu jejich zákonných zástupců.
Jak celkově aktuální posuny v pracovním právu hodnotíte?
Novelu lze hodnotit veskrze pozitivně a je pravdou, že přináší zvýšení flexibility pracovních vztahů. Na druhou stranu se z mého pohledu u řady oblastí jedná spíše o drobnosti, které nemají zásadní dopad do praxe. Je znát, že novela je výsledkem kompromisu mezi sociálními partnery, čemuž odpovídalo i relativně bezproblémové projednání novely v Parlamentu.
legalweb tímto rozhovorem pokračuje v projektu Flexinovela, v němž se k posunům v zákoníku práce postupně vyjadřují téměř dvě desítky odborníků.
