Potřebuje byznys aktuálně, po volbách, nějaký nový zákon?
Pokud jde o „velký“ byznys, myslím, že by uvítal pár let legislativní stability, což by ale z podstatné části znamenalo nutnost zkrotit, resp. včasně zmírnit legislativní iniciativy EU. Rok 2026 bude ve znamení náběhu řady velice administrativně náročných regulací s ohledem třeba s ohledem na dodavatelské řetězce, v záloze je třeba komplexní změna legislativy AML, přičemž jejich komplexní přínos k vytýčeným cílům podle dosavadních odhadů nebude odpovídat administrativní a implementační náročnosti, které byznys bude vystaven. O dopadu na konkurenceschopnost Evropy radši pomlčet zcela.
Na domácím hřišti by bylo vhodné pokračovat v podpoře startupů, resp. zintenzivnit snahu odstranit legislativní překážky pro začínající podnikatele.
Jaký a proč?
Česko v rámci EU dlouhodobě prohrává s ostatními zeměmi při hledání jurisdikce pro založení nového startupu. Důvodů je mnoho, od administrativních překážek přes nepříznivý daňový a odvodový režim a velice protekcionistický pracovní trh, po značně nepředvídatelné legislativní prostředí.
Řadu těchto začalo řešit Ministerstvo průmyslu a obchodu, které těsně před volbami slíbilo, že návrh startupového zákon by měl být představen během prvního kvartálu 2026. To samozřejmě bude platit za předpokladu, že i nová vláda tomuto tématu dá prioritu.
Jakým způsobem by bylo vhodné ho připravit?
Ministerstvo začalo celkem rozumně v tom smyslu, že zákon hodlá postavit na výsledcích analýzy z rozhovorů se startupy a zahraničních případových studií, inspirací je i tři roky starý španělský zákon stejného zaměření.
Trochu mne překvapilo, že mezi respondenty bylo jen pět českých zakladatelů startupů; v Česku je řada odborníků, kteří na denní bázi řeší problémy, kterým startupy čelí, což mi přijde jako vhodný „sounding board“ pro přípravu podrobného věcného záměru a paragrafového znění. Tento zdroj by bylo vhodné „vytěžit“, abychom nad novým zákonem bezradně nekrčili rameny s myšlenkou na cestu do pekel lemovanou dobrými záměry.
