Pokud jste na akci nebyli, nabízím z ní několik postřehů a řešených témat. Bude dobré o nich přemýšlet a ideálně se i do stále probíhající debaty zapojit, protože Zbyněk Drobiš měl pravdu, když na úvod řekl, že „stojí za to sdílet zkušenosti nejen pro budování praxí, ale také pro sounáležitost profesí“.
Žádné začátky nejsou jednoduché. Není tak jednoduché budovat ani vlastní advokátní kancelář, i když to pořád může dávat smysl. Třeba Gabriela Donati mluvila o tom, že do vlastní firmy Donati Legal šla s nulovým očekáváním. Ale věděla, že chce pracovat podle sebe, a tak jí to stálo za to.
Stejná představa – mít vlastní kancelář, která bude fungovat podle vlastních pravidel – je mimochodem i za vznikem kanceláří Drobiš & Novotný, Valíček & Valíčková, Bříza & Trubač, Pure Legal nebo Aegis Law. A i když jejich začátky nebyly jen růžové, v současnosti to jsou silně etablované firmy, které dělají jejich společníkům radost a ekonomicky dobře prosperují.
Jak se máme jmenovat
Zajímavá debata nastala právě o značkách jednotlivých kanceláří. Jak se vlastně mají v současnosti jmenovat? Mají dál nést jména zakládajících společníků nebo už moderní doba vyžaduje spíše fantazijní názvy?
Názory jsou klasicky dvojí, ale Aegis Law nebo Pure Legal se jmenují tak, jak se jmenují i proto, aby k původním zakladatelům mohli jednodušeji přibývat noví společníci.
To dává smysl i podle Ireny Valíčkové, podle níž klienti třeba jejich kanceláře chtějí stejně mluvit s „Valíčkem“ nebo s „Valíčkovou“.
Společníkem zadarmo? Ne
Pozornost vzbudila i otázka, zda nový společník má do vlastnické struktury kanceláře vstupovat jen tak, nebo si podíl skutečně koupit.
Jan Krampera, Ondřej Trubač i Michala Plachká naznačili, že v případě jejich kanceláří se za podíl platí. Byť nemusí jít o částku, která by odpovídala klasicky stanovené ceně společnosti, protože advokacie je v tomto specifická a zohledňovat je nutné například i vlastní klienty toho kterého nového společníka.
Jan Spáčil, který podle svých slov vybíral deset let nové partnery do Deloitte Legal, pak uvedl, že „partnerství není za to, co se stalo, ale za to, co bude“.
Ondřej Trubač také připomněl, že rozšíření společnické struktury ideálně nemá vést k tomu, že budou stávající vydělávat méně, ale že se všichni dál posunou.
Pokud jde o financování a odměňování, nastínil pravidlo třetin. Pokud chce advokát vydělávat 100 tisíc, měl by fakturovat práci za 300 tisíc korun. Třetinu dostane, druhá třetina půjde na náklady kanceláře a ta poslední na rozvoj a zisk společnosti.
Co je možné v reklamě
Intenzivně se probírala také současné pravidla advokátní reklamy. Podle Zbyňka Drobiše mohou aktuálně advokátní kanceláře postupovat prakticky jako jakékoliv jiné firmy, stavovská pravidla jsou v tomto velmi obecná.
Hodí se tak podle něj zkoušet hranice, jako to svého času udělal třeba v parodickém videu navazujícím na seriál Profesionálové Michal Žižlavský.
Například Šárka Chytrová, působící na sociálních sítích jako #holkapravnicka, se dokonce vyslovila pro zrušení souvisejícího pravidla, komora by podle ní neměla tuto věc vůbec regulovat. A neměla by podle ní vstupovat ani do jiných věcí, do nichž nemusí. Chytrová mimochodem aktuálně a čerstvě po složení advokátních zkoušek působí jako samotná advokátka. Podle jejích slov je totiž pořád na trhu prostor, jak to dělat jinak a efektivněji, také jak vypadat jinak a cílit na jiné lidi.
Klienti? Na doporučení jiných advokátů
Být advokátem tak není – nebo nemusí být – pořád vůbec zlé. Podle Zbyňka Drobiše dokonce právě v současnosti panují v advokacii zlaté časy.
Zajímavé rovněž je, že se prakticky všichni vystupující shodli také na tom, že získávají hodně klientů prostřednictvím jiných advokátů. To potvrdil například i Michal Žižlavský, který mimochodem vyjádřil své přesvědčení, že na trh patří všichni advokáti: jak malí, tak ti velcí. A bylo by podle špatně, kdyby si trh rozdělilo jen několik největších hráčů. I jeho kancelář mimochodem získává nejvíce mandátů přes advokáty, proto vnímá jako důležité sociální sítě, které jednotlivé kolegy propojují.
Podle Jana Krampery dokonce aktuálně sledujeme nový trend: posilující kolegialitu a sílu jednotlivých značek.
