Právě teď máme skvělou šanci uchopit celou tu změnu včas, stát se odborníky na vše nové, naučit se s novými nástroji včas pracovat a rozvíjet svou expertizu daleko účinněji než dosud.
To jsou za mě hlavní závěry konference Future Legal, kterou v Olomouci uspořádali advokáti Jakub Dohnal a Daniel Pospíšil. Šlo o velmi inspirativní akci, kterou prostupovala touha sdílet své znalosti a dozvídat se o vědění těch dalších. Protože na tom teď tak mohou všichni vydělat: na vzájemné inspiraci.
A tady pro vás mám pár postřehů:
Arrows je za mě nejprogresivnější kancelář co se týká nástupu umělá inteligence. Za související licence ale platí při své velikosti „jen“ nižší desítky tisíc korun měsíčně. Zkoušet aktuální věci tak může prakticky každý. A jak také říkal Jakub Dohnal, přecházejí mezi dostupnými komerčními řešeními, aby je vyzkoušeli a za pár měsíců třeba zase odhlásili. A to poučeni tím vším si třeba jednou nechali vyvinout řešení vlastní.
Ani v Arrows ale nepracují samí AIhujeři. Jakub Dohnal jako CEO i Petra Hučíková jako teamleader pro zavádění AI nástrojů musejí většinu svých lidí k využívání nových technologií ponoukat a opakovaně je přesvědčovat. Postupně ale dochází k pozitivním posunům a lidská odolnost vůči změnám se díky smysluplnosti změn snižuje.
Největší potenciál do budoucna pak má AI tehdy, pokud ji budeme využívat jako zdroj znalostí a informací, říká – myslím zcela – Ondřej Lichnovský ze Specialias, který si vytváří vlastní databáze judikátů a pracuje s nimi právě prostřednictvím umělé inteligence: „Právníci už nebudou pádlovat na pramici, ale budou to kormidelníci, kteří budou rozhodovat, kam ta velká loď popluje.“
Nezbytnou součástí právního vzdělávání tak do budoucna nebude teorie, protože tu si snadno kdokoliv najde, ale právní dovednosti, říkal – taky myslím přesně – Daniel Pospíšil, který tak nadšeně demonstroval výhody rešeršních dovedností programu NotebookLM, že i já mám pocit, že bych tak dokázal odpovědět třeba na jakoukoliv záludnost skrytou v jakýchkoliv pojistných podmínkách.
V Sedláková Legal se i proto podle Jany Sedlákové aktuálně zaměřují na související vzdělávání vlastních lidí. I když těch budou patrně do budoucna potřebovat poměrově stále méně. Po zavedení AI nástrojů totiž došlo v kanceláři během roku a půl k navýšení obratu o 30 procent, a to na začátku sledovaného období bylo v kanceláři 30 právníků a na konci 25: „Chtěla bych tu být za rok a říct, že máme 20 právníků a obrat nám opět narostl o 30 procent.“
Bez umělé inteligence se zkrátka do budoucna neobejde prakticky nikdo. Ani právníci ve veřejném sektoru, kteří budou z logiky věci klást asi ten největší odpor. Že jde ale i úřad začít transformovat, ukazuje třeba právní oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje, a to díky svému šéfovi Petrovi Kohoutovi.
A ani právní teoretici a akademici. Souhlasím s proděkanem olomoucké právnické fakulty Ondrejem Hamuľákem, že právní věda nezanikne. Naopak dostává nové příležitosti, ty vycházejí z jeho slovy přesunu „law in books“ na „law in bytes“. Bádat i učit na právnických fakultách se bude ale zcela jistě jinak než dnes.
Největším omezením a hrozbou při využití umělé inteligence advokáty a právníky je samozřejmě ochrana dat a splnění podmínek advokátní mlčenlivosti, to zaznívalo příspěvky napříč. Jde ale postupovat tak, že riziko je jen minimální a akceptovatelné.
Stejně jako tu výslovně, tu mezi řádky vyslovený apel na Českou advokátní komoru, za níž se konference účastnila místopředsedkyně Michala Plachká, aby upravila a zkonkretizovala své související postoje k využití umělé inteligence.
Mimochodem ta ale přinese právníkům i novou práci. S AI aktem, jehož aktuálními nástrahami účastníky konference přehledně provedla Natálie Kuňáková, nás totiž čeká ještě dost zábavy. Třeba až budeme muset označovat, co všechno za nás vytvořila.
