Pokyn, který se nedá odmítnout…
Hrdinou dnešního příběhu je Mgr. Ing. Lukáš, který nastoupil k České poště v roce 2014. Postupně se vypracoval až na Ředitele sekce controllingu a 13. 12. 2017 přišlo dokonce povýšení na pozici Ředitel divize finance. A to už byla pozice podřízená přímo generálnímu řediteli.
Když povýšení přijímal, netušil, že jeho loajalita ke generálnímu řediteli projde ani ne za týden zátěžovým testem. Ráno 19. 12. 2017 totiž dostal na svůj telefon v 8:52 hod. zprávu od Martina Elkána (tehdejšího ředitele České pošty) s dotazem na aktuální zůstatek bankovních účtů a zda je možné ještě tentýž den zaplatit částku 47 000 EUR.
Protože si Mgr. Ing. Lukáš důvěry ředitele vyjádřené povýšením vážil, odpověděl řediteli v 9:02, že EUR má pošta na účtu dostatek a platbu je možné provést. V 9:09 reagoval Martin Elkán s podrobnostmi o platbě a pokynem, aby pak poslal potvrzení o provedení platby. Mgr. Ing. Lukáš doručení pokynu potvrdil v 9:12 s tím, že až platba proběhne, pošle potvrzení.
Mgr. Ing. Lukáš předal pokyn k platbě své podřízené Ing. Jitce, Ředitelce sekce účetnictví a daně, která s ním začala telefonicky řešit, že příkaz k úhradě generální ředitel samozřejmě dát může, ale podle interních pravidel České pošty musí být takový email elektronicky podepsán.
Když se platba opožďovala, následovalo několik urgujících emailů ze strany generálního ředitele. Takže Mgr. Ing. Lukáš odeslal řediteli v 9:53 email s textem „Jitka prosí, jestli bys jí mohl poslat pokyn k provedení platby napřímo s elektronickým podpisem, kvůli dodržení interních procesů. Kdyby byl problém, volej a nějak to vyřeším.“
Na to však generální ředitel reagoval v 9:58 už mírně popuzeně „Řekněte jí, že pošlu všechny dokumenty později, když jsem méně zaměstnán. Měla by okamžitě zpracovat platbu. Pozdravy Martin“.
Protože Mgr. Ing. Lukáš měl od 10:00 domluvenou schůzku ohledně propuštění jednoho ze svých podřízených, tuto zprávu generálního ředitele už jen v 9:59 přeposlal Ing. Jitce se stručným „Jitko, prosím..“ A Ing. Jitka tento email přeposlala své podřízené s pokynem „ať se podívá, zda jsou dispozice pro platbu dostatečné, pokud ano, tak prosí o urgentní provedení zahraniční platby dle níže uvedených dispozic GŘ … FIN je o platbě informován.“
A podřízená platbu konečně provedla.
…akorát, že vůbec
V tomto místě by příběh mohl skončit. Bohužel pro jeho aktéry se však následně ukázalo, že urgentní komunikace neprobíhala s Generálním ředitelem České pošty, ale s podvodníkem. Mgr. Ing. Lukáš se stal obětí podvodu a česká pošta přišla o 47 000 EUR.
V tenhle moment se příběh poněkud komplikuje, protože se verze jednotlivých aktérů rozcházejí. Hlavním argumentem, že si měl Mgr. Ing. Lukáš podvodu všimnout, byl fakt, že podvodník vydávající se ze generálního ředitele Martina Elkána si s ním psal z (viděno zpětně nepříliš sofistikované) emailové adresy „work.mails@aol.com“. K tomu ale Mgr. Ing. Lukáš namítal, že vše řešil ze svého mobilu, který ukazuje jen jména odesílatelů ale už ne emailové adresy, takže si toho nemohl všimnout.
Další rozpor se objevil ze strany Ing. Jitky, která tvrdila, že si podivného emailu u generálního ředitele všimla a telefonicky na to Mgr. Ing. Lukáše upozornila. A platbu provedla až poté, co ji ubezpečil, že s Martinem Elkánem telefonicky hovořil a má tak potvrzeno, že je emailový pokyn autentický. Na druhou stranu bylo všem zjevné, že Ing. Jitka není ve věci úplně nestranná a může se snažit ohnout příběh tak, aby z něj vyšla dobře.
Navíc Mgr. Ing. Lukáš argumentoval, že žádný pokyn k platbě nedal, protože přeci napsal jen „Jitko, prosím..“ a to přeci není pokyn k poslání milionu podvodníkovi, ale žádost podřízené, ať vše prověří a rozhodne sama, protože on se musí osobně zúčastnit propouštěcí schůzky.
Buď jak buď, Česká pošta to tak nenechala a rozhodla se škodu vymáhat jak po Mgr. Ing. Lukášovi, tak po Ing. Jitce.
Nejvyšší soud
Podle soudců je zásadní posuzovat vše ve vzájemném kontextu. Nebylo totiž sporu, že mezi 9. a 10. hodinou probíhala intenzivní komunikace mezi Mgr. Ing. Lukášem a jeho podřízenou Ing. Jitkou, kdy na ni naléhal, aby platbu provedla, a bylo zjevné, že se snaží (domnělému) generálnímu řediteli provedením platby v co nejkratším termínu vyhovět. V tomto směru byl pro soudce klíčový jeho email „Kdyby byl problém, volej a nějak to vyřeším“. A v kontextu této intenzivní komunikace nelze strohý email „Jitko, prosím..“ chápat jinak než jako pokyn k platbě.
Na druhou stranu není bez viny ani Ing. Jitka, která se rozhodla pokyn svého nadřízeného realizovat. Každý zaměstnanec je sice povinen plnit pokyny nadřízených, ale ne takové pokyny, které jsou v rozporu s vnitřními předpisy zaměstnavatele. A pokud takový pokyn přeci jen splní, dělá to na vlastní riziko a musí nahradit způsobenou škodu.
A tím vznikla další zásadní právní otázka, a to jakým způsobem se oba zaměstnanci budou na náhradě škody České poště podílet, protože podle zákoníku práce by se měla náhrada škody mezi škůdce rozdělit podle míry jejich zavinění.
Podle soudců Nejvyššího soudu není možné vinu rozdělovat mechanicky podle postavení zaměstnance (tedy tak, že nadřízený má automaticky větší míru zavinění a odpovědnosti než podřízený), a je potřeba zkoumat každý případ individuálně.
V tomto případě došli soudci k závěru, že hlavní vinu na škodě nese Mgr. Ing. Lukáš, protože svoji podřízenou ujistil, že s generálním ředitelem hovořil, a tím rozptýlil její pochybnosti o nestandardní e-mailové adrese, takže nakonec platbu podvodníkovi realizovala.
„Klíčovou roli zde tak hrála skutečnost, že žalovaný realizaci závadného pokynu od domnělého generálního ředitele prosadil vlastním pokynem vedoucího zaměstnance a přesvědčil tím ostatní zaměstnance (Ing. [Jitku] a jejím prostřednictvím její podřízenou). Na vzniku celkové škody se tak žalovaný podílel v podstatně vyšší míře než Ing. [Jitka]. Tento podstatný rozdíl v míře zavinění vede dovolací soud k závěru, že míra zavinění žalovaného nemůže být nižší než 75 % a míra zavinění Ing. [Jitky] vyšší než 25 %.“ (Nejvyšší soud sp. zn. 21 Cdo 3349/2024)
Morální ponaučení
Na prvním místě je potřeba zmínit ponaučení pro všechny „zaměstnance“ v postavení Ing. Jitky, že není vždy správně plnit pokyny nadřízených. Nejvyšší soud znovu zopakoval, že pokud se dostane do konfliktu pokyn nadřízeného a interní pravidla firmy, tak mají přednost interní pravidla. Na druhou stranu, sáhněme si do svědomí, jestli by každý z nás měl odvahu to takhle jednoznačně šéfovi do očí říct. Tím spíš, když vidí, že i šéf jedná pod tlakem (a je tedy lidské snažit se mu pomoct).
Bohužel v takovém případě má zákoník práce jednoznačnou odpověď v podobě odpovědnosti za škodu způsobenou splněním protiprávního pokynu nadřízeného. Útěchou může být, že na náhradě škody se bude podílet i nadřízený, který vadný pokyn vydal, ale troufnu si říct, že to je útěcha spíš jen symbolická.
Podobné poučení nám plyne z příběhu Mgr. Ing. Lukáše – neplň slepě pokyny svého nadřízeného, i pokud by to byl třeba náhodou generální ředitel České pošty. A nesnaž se být stále online a řešit vše ze svého mobilního telefonu, protože tam mohou chybět bezpečnostní opatření, která by email na desktopu měl.
V Lukášově příběhu mi trochu chybí zamyšlení nad tím, jak moc si mohl všimnout, že si píše s podvodníkem. Když se dívám na text podvodníkových emailů, tak mi přijde tak nějak „mimo“ – místy divná spojení, motání tykání a vykání, asi i pozůstatky překladu z cizího jazyka. Zároveň si dovedu představit, že pokud seděl na CFO židli méně než týden, nemusel mít na komunikační styl generálního ředitele dobrý odhad. Optikou soudců je to vlastně „jednoduché“, protože případ rozhodli ne na tom, že se Mgr. Ing. Lukáš nechal napálit podvodníky, ale na tom, že nepostupoval podle interních pravidel. A tak se nabízí otázka, jestli podle interních pravidel musí postupovat i ten, kdo pravidla sám vydává – tedy sám generální ředitel.
Aegis Law je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Aegis Law můžete navštívit na adrese https://www.aegislaw.cz/
