Z meziročního porovnání kvartálních výsledků vyplývá, že během prvních třech měsíců letošního roku bylo oproti stejnému období v roce 2024 podáno o 13,77 % více insolvenčních návrhů. „Řada dlužníků vyčkávala, co se bude dít po přijetí novely insolvenčního zákona. Patrná je také zhoršující se finanční situace. Například zrychlování tempa růstu objemu ohroženého dluhu na spotřebu je rekordní,“ objasňuje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008.
Z čísel je také patrné, že fyzické osoby, kterých se oddlužení týká nejvíce, se potýkají s nemalými problémy. Nenapomáhá tomu ani fakt, že ekonomika roste pomalu, k tomu přibývá i nezaměstnaných. Jejich únorový počet byl na novém osmiletém maximu.
Od 1. října loňského roku začala v Česku platit novela insolvenčního zákona, jež přinesla zásadní změny v oblasti oddlužení. Jeho doba se zkrátila z pěti let na tři roky, další významnou změnou je stanovení minimální částky, kterou má dlužník během oddlužení splatit. Její výši nově určuje soud na začátku insolvenčního řízení. Vychází z příjmů dlužníka a výše jeho dluhů. Další z klíčových změn, která vyvolává v insolvenční praxi značné diskuze, je pak absence výslovné úpravy povinnosti dlužníka hradit odměnu za přezkoumané přihlášky pohledávek. Rozhodnutí vrchních soudů dokonce označila ukládání záloh na tuto odměnu za nezákonné, díky čemuž se insolvenční správci ocitli ve finanční nejistotě.
„Pro insolvenční správce to znamená, že v řízeních zahájených po 1. říjnu 2024 nemohou spoléhat na to, že jim bude odměna za přezkoumané přihlášky pohledávek hrazena formou záloh před schválením oddlužení,“ popisuje Valášek.
Dosavadní praxi musí přehodnotit i insolvenční soudy, kterým nezbývá nic jiného, než hledat jiné, zákonné způsoby, jak zajistit spravedlivé odměňování insolvenčních správců za přezkum přihlášených pohledávek. Situaci by mohla vyřešit novelizace insolvenčního zákona, která by jednoznačně stanovila, kdo a jakým způsobem má hradit odměnu insolvenčního správce za přezkum přihlášených pohledávek v oddlužení. Je pravděpodobné, že se k této otázce v budoucnu vyjádří i Nejvyšší soud ČR, který by mohl poskytnout závazný výklad příslušných ustanovení insolvenčního zákona.
Platí přitom, že povinnosti na straně insolvenčních správců narůstají s každou přijatou novelou insolvenčního zákona. Zatímco se zvyšuje penzum jejich práce, zkrácením doby oddlužení se jim snížila odměna o 40 procent. Její výše se přitom neměnila od zavedení insolvenčního zákona v roce 2008.
„Kumulovaná inflace od té doby dosáhla 46 procent. Vedle povinností a administrativní zátěže skokově rostou i náklady,“ upozorňuje Valášek a představuje možný recept na usnadnění jejich čím dál náročnější práce. Ten spočívá v digitalizací služeb a rovněž v outsourcingu služeb.
(publikace vychází z původní tiskové zprávy, která byla dále redakčně zpracována – pozn. red.)
