Glosa Jana Januše: Bitcoinová fraška pokračuje. Je ale v hlavní roli Uhlíř, nebo Decroix?

Zdroj: Ústavní soud

Dnešní mediální titulky opět ovládl David Uhlíř a jeho sdělení, že žádnou shrnující zprávu k bitcoinové kauze opravdu nenapíše. Jeho zdůvodnění má logiku, právní vztah mezi ním a ministerstvem spravedlnosti skončil. Pokud je ale skutečně zbaven mlčenlivosti, nerozumím tomu, proč odmítá mluvit s médii. Zvlášť když minulý týden avizoval, že bude novinářům k dispozici. Co stojí za tímto obratem? Možná jen komunikační neobratnost. S novináři by ale rozhodně mluvit měl.

„Jsem teď na zahraniční dovolené, po 5. srpnu 2025 budu zpátky v Praze a budu k dispozici novinářům, na jejich otázky budu odpovídat v tom rozsahu, jak budu zbaven povinnosti mlčenlivosti, a to podle svého nejlepší svědomí a vědomí,“ napsal David Uhlíř ve svém vyjádření adresovaném ministryni spravedlnosti Evě Decroix a zveřejněné jejím resortem například na síti X.

Média ale během dneška začala s odkazem na Českou televizi přinášet stručná vyjádření bývalého ústavního soudce a nyní advokáta kanceláře Hartmann Jelínek Malý Moreno a partneři, v nichž odmítl, že by měl zprávu zpracovat a také řekl, že nebude poskytovat rozhovory. „Tuto informaci poskytuji v souladu s prohlášením o zbavení mlčenlivosti, které mi bylo doručeno dnešního dne. S omluvou konstatuji, že rozhovory médiím v této věci nebudu poskytovat,“ napsal pak v ministerstvem spravedlnosti zveřejněném takzvaném tiskovém sdělení ve věci „causa bitcoiny“.

Uhlíř přece jen zprávu napsal

Mlčenlivosti tak Uhlíř podle všeho zbavený je a bez ohledu na současný vztah mezi ním, respektive kanceláří Hartmann Jelínek Malý Moreno a partneři, a ministerstvem spravedlnosti by s médii mluvit měl, a to v co nejširších souvislostech. Už proto, co napsal do onoho tiskového sdělení, vlastně malé závěrečné zprávy ke své činnosti:

„Během své práce pro Českou republiku – ministerstvo spravedlnosti jsem dospěl k názoru, že nabídka daru bitcoinů, učiněná zástupcem odsouzeného Tomáše Jiřikovského, JUDr. Kárimem Titzem, neměla být ze strany ministra Pavla Blažka a jeho spolupracovníků přijata, a to z vícero důvodů. Všechny skutečnosti o nabídce daru, následném soudním rozhodnutí a poté o přijetí daru mj. potvrzuje i tzv. časová osa, která byla zveřejněna ministerstvem spravedlnosti. Žádné závažné skutečnosti, které nejsou známy z veřejně dostupných zdrojů, jsem nezjistil. 

Principiálním důvodem, proč neměl být dar přijat, je skutečnost, že mohlo dojít k ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování české justice. Nabídka význačného daru, jehož uskutečnění závisí na konkrétním rozhodnutí soudu, má být nepřijatelná. Kdo je obdarován, není svobodný. Další důvody, proč nemělo dojít k přijetí daru, jsou právně-technického charakteru a budou popsány, jak doufám, v auditorské zprávě.“

Jako v Kocourkově

Zvláště kvůli zmíněnému možnému „ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování české justice“ by měl emeritní ústavní soudce mluvit k veřejnosti daleko více a jasněji, než nyní činí a podle všeho plánuje činit.

A ideálně také v daleko lepší koordinaci s ministryní spravedlností Evou Decroix. Když oba tvrdí každou chvíli něco jiného, není to ideální. Není přitom zásadní, že může jít jen o technikálie. Zpráva nebude, bude, nebude… celé to je jak z Kocourka, z nějaké frašky. Jen vlastně nevíme, kdo v ní hraje hlavní roli. Zda koordinátor, nebo ministryně.