S jakými záměry kandidujete do představenstva České advokátní komory?
Mé záměry nejlépe vystihují má dvě předsněmovní motta, od nichž obou odvíjím konkrétní návrhy, co by Komora mohla v příštích čtyřech letech dělat lépe a jinak.
Prvním sloganem, že „Samostatné advokáty může v představenstvu Komory autenticky zastupovat jen ten, kdo sám vykonává advokacii individuálně,“ vysílám advokátům vzkaz, že narozdíl od kolegů z nadnárodních a největších českých advokátních kanceláří vím z vlastních zkušeností a z prostředí, v němž jsem sám profesně vyrostl a kde denně se pohybuji, co všechno výkon samostatné advokacie obnáší, jak se zejména v postcovidové době proměnil a především, co pro svou práci jako individuální advokáti od Komory potřebujeme nejvíc.
V představenstvu bych proto rád zastupoval, prosazoval zájmy a posiloval user friendly servis Komory pro samostatné advokáty jako tradiční a nejpočetnější skupinu co do způsobu výkonu advokacie. Přestože je nás takových mezi všemi advokáty zdaleka nejvíc, bezmála jedenáct tisíc, tomu odpovídající zastoupení v představenstvu Komory nemáme. Od posledního sněmu v něm zasedají a letos do něj znovu kandidují převážně reprezentanti nadnárodních a největších českých advokátních kanceláří. Ale ani lékařskou komoru nevedou jen majitelé největších soukromých nemocnic a sítí poliklinik. A podobně ani v představenstvu té lékárnické nejsou pouze vlastníci největších lékárenských řetězců. Jako individuální advokáti se v mnohém podobáme právě tisícovkám praktických lékařů, specialistů a majitelům malých lékáren. Tak jako jsou jejich zásluhou po celé republice dostupné zdravotnické a lékárenské služby, jsou právě díky nám dostupné ty právní.
Protože bych rád zúročil i své pětileté novinářské zkušenosti, zní mé druhé předsněmovní motto, že: „Mediální obraz advokacie snáz vylepší, kdo prošel médii, zná styl a rytmus jejich práce i konkrétní novináře – advokát se zkušenostmi novináře.“ Tím chci říct, že v představenstvu Komory dosud nezasedal žádný advokát, který by dříve pracoval v médiích a měl kontakty na významné redakce a novináře věnující se právu a justici. Dost možná, že právě to je ten důvod, proč se advokátní témata neobjevují v médiích tak často, jak by si Komora přála. Je přece jen rozdíl mezi tím, když do redakcí rozešle neosobní hromadnou tiskovou zprávu nebo pozvánku na brífink Komora, anebo jestliže dá médiu exkluzivní tip na článek či reportáž bývalý novinářský kolega, a příště zase jinému.
Mediální politika Komory i obraz české advokacie vyžadují naléhavý restart. Tvrdil jsem to již před minulým sněmem, kdy bylo za pět minut dvanáct. Dnes je už pět minut po dvanácté. Komora tři roky čelila aféře zpronevěry klientských prostředků v advokátní úschově, aniž se aspoň pokusila zmírnit její zdrcující negativní vliv na důvěru široké laické veřejnosti v advokátní úschovy profesionální krizovou komunikací. Členové kontrolní rady Komory utíkali před televizní reportérkou. Komoře schází marketing cíleně propagující advokátní služby. Projekty jako Advokáti do škol nebo do dětských domovů důvěru dospělé populace v advokátní úschovy neobnoví, ani u ní nezvýší poptávku po exkluzívních advokátních službách, jimiž jsou sepisování dovolání, kasačních a ústavních stížností.
Letošnímu sněmu proto předkládám návrh usnesení se souborem vhodných organizačních a koncepčních opatření, jak v tomhle směru mediální strategii a komunikační kampaň Komory v příštích čtyřech letech nejen zlepšit, ale i upgradovat na úroveň evropských advokátních komor.
Reprezentuje samostatné advokáty. V čem je jejich práce vašima očima jiná než těch, kteří pracují ve větších kancelářích?
Jako advokáti pracující sami na sebe jsme i sami na sebe odkázáni. Sami si sháníme klienty, sami řešíme jejich případy, sami si budujeme své jméno. Nejbližším advokátem, s nímž se radíme, bývá obvykle ten, jemuž patří naše ruce a hlava. Naše odpovědnost i svoboda jsou oproti práci advokátů v největších a nadnárodních advokátních kancelářích nedělitelné, a tedy mnohem větší, první je však vykoupené druhým a naopak. Nedostáváme žádné benefity a máme jen takový notebook, smartphone a licence k počítačovým právnickým programům, na které si sami vyděláme, pokud nám klienti včas zaplatí vystavené faktury a stát proplatí ex offo obhajoby. Jsme klientům blíže a býváme těmi prvními, s kým se přicházejí poradit, podobně jako když jdou navštívit svého praktického lékaře nebo specialistu. Známe a víme všechno o jejich pracovních, rodinných i byznysových problémech, protože na jejich případech nepracujeme v týmech, ale sami od začátku až do konce.
Aby v příštím představenstvu byly zastoupeny všechny způsoby výkonu advokacie, tím spíše ten náš, tradiční a nejpočetnější, rád bych v něm reprezentoval právě samostatné advokáty. Hájil a prosazoval naše zájmy a potřeby. Posiloval servisní a podpůrnou složku Komory. A tím vším nám výkon advokacie usnadňoval, zrychloval a zlevňoval, ať už působíme v hlavním městě nebo v těch krajských, okresních či ještě menších. Jedině user friendly servis Komory může zvrátit trend, kdy počty advokátů a koncipientů v některých regionech klesají a právní služby se v nich dříve či později stanou obtížně dostupnými.
Proto bych například rád prosadil zrušení poplatku za vydání ověřovací knihy, pět vzdělávacích seminářů od Komory dle vlastního výběru zdarma již v ceně ročního příspěvku na její činnost, on-line přístup do knihovny Komory s možností využívat přes dálkové rozhraní bezplatně databáze právních předpisů, komentářů, judikatury, vzorů a monitoring médií. Významně rozšířit bych chtěl stávající slevový partnerský program Komory. A do těchto a dalších služeb a servisu pro advokáty investovat nejen úspory Komory, ale každoročně aspoň pětinu jejího rozpočtu. Tomu všemu dohromady říkám advokátní New Deal.
Jedním z vašich hlavních tématem je mediální a obecně veřejná prezentace advokacie. Jak by k ní měla Česká advokátní komora přistupovat?
Vylepšit prezentaci Komory i české advokacie chtějí i obě dvě nejsilnější kandidátské platformy, Moderní advokacie a Komora 2.0. Nejsem tedy jediný, kdo si uvědomuje, že nejen tři roky trvající aféra zpronevěry klientských prostředků v advokátní úschově, ale třeba i neúspěšný pokus prosadit do Ústavního soudu dlouholeté funkcionáře Komory na úkor advokátů mimo komorový establishment, ovlivnily vnímání Komory i advokacie prezidentem, zákonodárci, médii a tím pádem i širokou laickou veřejností. Dodnes nevíme, proč Hrad před rokem ke kulatému stolu o vězeňství nepozval i zástupce advokacie. A právě restart mediálního obrazu Komory může Dworkinovými slovy nejlépe pomoct tomu začít ji brát znovu vážně.
Mediální obraz Komory a české advokacie není to, jak se vidíme, vnímáme a co si o sobě myslíme my advokáti, ale to, jak nás vidí, vnímá a co si o nás myslí 11 milionů obyvatel naší země minus 14 tisíc advokátů. Můžeme o tom, Cimrmanovými slovy, vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Za image svou i celé advokacie je v prvé řadě odpovědná Komora, konkrétně její odbor vnějších vztahů, tím, jak komunikuje s médii a jaká témata jim pro jejich zpravodajství a publicistiku nabízí. Jediným marketérem, který Komoře a české advokacii poskytuje každý den zdarma prostor k oslovení široké laické veřejnosti jako jejího klienta, jsou navzdory rozmachu sociálních sítí a komerčních podcastů tradiční masová média. Veřejné vnímání stále dominantně utvářejí a ovlivňují rozhlasové, televizní a novinové zpravodajství s publicistikou. Proto se odbor vnějších vztahů Komory musí přizpůsobit jejich rytmu a stylu práce, a ne ony tomu jeho.
Po pěti letech strávených v médiích vnímám kriticky zejména formu a rychlost, s nimiž se Komora prezentuje a reaguje v médiích. I po odchodu z novinařiny zůstávám v kontaktu s většinou redakcí, které o právu a justici píšou nebo točí reportáže, protože v nich stále pracují moji dlouholetí bývalí kolegové a blízcí přátelé. Rozpačitě vnímám jejich dlouhodobé výtky k fungování odboru vnějších vztahů Komory. Proto mám jako bývalý novinář konkrétní představu, co v jeho chodu změnit, aby se spolupráce Komory s médii a v důsledku toho i vnímání celé advokacie už brzy po podzimním sněmu zlepšily.
Na 9. sněmu navrhnete i související usnesení. Jaké body z něj vnímáte jako ty hlavní?
Nerad zůstávám jen u slov. Když jsem zjistil, že advokátní sněm o mediální politice Komory jednal naposledy v roce 2002, vypracoval jsem a předkládám tomu letošnímu po bezmála čtvrtstoletí konkrétní návrhy, jak mediální strategii a komunikaci Komory v příštích čtyřech letech nejen vylepšit, ale posunout na úroveň evropských advokátních komor.
Můj návrh usnesení obsahuje tři doporučení. Rozdělit odbor vnějších vztahů Komory na tři specializovaná oddělení – public relations, advokátních médií a marketingu – a po jednadvaceti letech obsadit místo jeho vedoucího a tiskového mluvčího Komory nejlépe zkušeným, známým a respektovaným novinářem. Spolu s dodávkou služeb profesionálních marketingových a reklamních agentur vysoutěžit i pravidelně aktualizovanou krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou koncepci mediální strategie a komunikační kampaně Komory pro příští čtyři roky. A inspirovat se marketingovými kampaněmi evropských advokátních komor, třeba té polské a rakouské, které už delší dobu úspěšně poutají pozornost klientské veřejnosti na advokátní služby profesionálními videoklipy. U nás vede podobnou kampaň už tři roky Komora daňových poradců.
Při minulých volbách jste spoluvytvořil platformu zajímavých kandidátů, ale nepodařilo se vám uspět. Proč jste se letos rozhodl kandidovat samostatně?
S bývalými kolegy z platformy Otevřená advokacie jsme už před čtyřmi lety říkali, že její založení i program jsou omezené na tehdejší sněm. Ze všeho nejvíc jsme jako kandidáti stojící mimo tehdejší komorový establishment chtěli ukázat, jak by asi vypadalo, kdyby spolu o přízeň advokátů před sněmem soutěžili konkrétní kandidáti se svými programy.
Letos jsme žádnou platformu nezakládali především proto, že současné představenstvo uskutečnilo podstatnou část z tehdejšího „toxického“ programu Otevřené advokacie, navzdory tomu, že my sami jsme se do něj nedostali. Komorový compliance program, hybridní sněm, zkrácené úvazky pro koncipienty, větší přítomnost Komory na sociálních sítích a digitalizace jejích agend, to byly hlavní body našeho tehdejšího programu.
A co dělají naši tehdejší kandidáti dnes? Jsou svými dlouhodobými povinnostmi vázáni i mimo advokacii. Třeba Adéla Šípová v Senátu a Petr Němec v předvolební kampani do Sněmovny. Proto se nyní o zvolení do představenstva ucházím sám za sebe, aniž by mi záda kryla jakákoli platforma.
V čem je podle vás letošní volební situace jiná, než byla ta minulá?
Všichni advokáti kandidující do orgánů Komory získali stejnou příležitost a rovnou šanci umístit se na kandidátce do toho orgánu, v němž by po sněmu rádi zasedli a pracovali. Platformě Otevřená advokacie se podařilo poslední sněm přesvědčit, aby zrušil podmínku alespoň padesáti nominací od ostatních advokátů, chtěl-li mít kandidát jistotu, že bude na kandidátní listinu skutečně zařazen. A proto už letos stačilo Komoře svůj záměr kandidovat jen ohlásit.
Advokáti už nemusí jet do Prahy na sněm a zpátky jen proto, aby tam během dopoledne odvolili. Virtuální volební lístky budou moci vyplnit a odeslat odkudkoli, třeba i z dovolené od moře.
Přístup k voleným funkcím v Komoře se tedy pro všechny advokáty stal jednodušší a dostupnější, a tím i svobodnější a férovější. A to nejen v porovnání s dobou před čtyřmi lety, ale poprvé v období obnovené samostatné české advokacie. Digitální hlasování zvýší podle zkušeností ze Slovenské advokátní komory v dlouhodobém horizontu jistě i u nás zájem advokátů o volby do orgánů Komory a zejména její představenstvo pomůže až čtrnácti tisíci potenciálními hlasy obsazovat i advokáty dosud stojícími mimo komorový establishment, kteří do něj ještě do minulého sněmu pronikali jen stěží.
Největší rozdíl ale vidím v předsněmovní atmosféře. Mám upřímnou radost z toho, že dnes už oficiální twitterový účet Komory neoznačuje žádné z kandidátů za hejtry. Právě takovou nálepku dostali před čtyřmi lety od Komory kandidáti platformy Otevřená advokacie jen proto, že se rozhodli poprvé veřejně konkurovat jejím dlouholetým funkcionářům.
Máte předjednanou nějakou podporu v rámci advokátního stavu?
Každý se opíráme o síť těch, s nimiž se potkáváme nejčastěji. Oslovit samostatné advokáty je složitější v tom, že se nekoncentrují pouze v hlavním městě, ale mnozí z nich sledují můj twitterový účet. Celé čtyři roky jsem se na něm snažil vyjadřovat k aktuálním advokátním tématům. Podobně v médiích. Z ohlasů vím, že si mne všimli a že si přečtou nejen tenhle rozhovor, ale i předsněmovní číslo Bulletinu advokacie s mým profilem a programem. Kromě toho mi napsali i členové současného představenstva a obou konkurenčních platforem, že jsou rádi, že do toho jdu znovu. Třeba mi svůj hlas dají i oni, protože já jim ano.
A jak odhadujete letošní volební výsledky?
Den je jistý, událost je jistá, ale výsledek je nejistý, doplnili by možná dnes svůj klasický výrok staří Římané. Víme, že výsledky voleb do orgánů Komory budeme díky on-line zpracování znát extrémně rychle, sotva je však dnes můžeme odhadnout. Vedle dvou největších kandidujících platforem vidím mezi kandidáty ještě rysy jedné nebo dokonce dvou dalších, otázkou je, budou-li se veřejně prezentovat. Téměř jisté je podle mne jediné. Už jen s drobnými výjimkami půjde zejména při volbách do představenstva Komory o dokončení jeho generační obměny, kterou započal poslední sněm.
