Jak hodnotíte výsledky současného představenstva ČAK a vás osobně?
Stručně řečeno, myslím si, že jsme obstáli dobře.
A nemyslím tím to otřepané „dobře je za 3“. Představenstvo komory ze zákona plní všemožné funkce při jejím řízení a provozu, a je to většinou taková plavba mezi Scyllou toho, co dělat musíte a Charybdou toho, co by si kritici nebo podporovatelé představovali, že uděláte. Není to rozhodně zápas o hlasy voličů nebo o popularitu, je to prostě správa stavovské organizace. Krom těch 90 procent běžného provozu máte cca 10 procent kapacity na to, zkusit plnit věci, které jsme si před minulými volbami předsevzali a s čím jsme jako představenstvo, i jako tehdejší kandidátka Moderní advokacie do voleb šli.
Skoro všechno z toho se povedlo – ne všechno ideálním způsobem, jak bychom si představovali, ale to je daň za to, že žijeme v reálném světě a jsme závislí na politicích, zákonodárcích i všech ostatních. Je třeba jmenovat novelu zákona o advokacii, nový advokátní tarif, postupnou obměnu zkušebních komisařů pro advokátní zkoušky, projekty, které se realizují nebo pokračují jako Advokáti do škol aj.
Posunula se prezentace Komory navenek jako instituce i naše schopnost komunikovat s parlamentními stranami a politickou scénou a státní správou. A také spousta práce odvedené v mezinárodní a legislativní činnosti, mj. v rámci CCBE. Představenstvo po celou dobu velmi dobře komunikuje a funguje jako jeden tým i přes odlišnosti v názorech. Velkou pochvalu a dík zaslouží Robert Němec za způsob, jakým se zhostil řízení komory a reprezentace advokacie.
Určitě bych také byl schopen jmenovat věci, které je třeba táhnout dál a udělat toho více – namátkou výklad etických pravidel, celoživotní vzdělávání advokátů, úschovy apod.
Plánujete se v nadcházejících volbách ucházet o další mandát v představenstvu ČAK?
Ano. Také na nadcházejícím sněmu v říjnu 2025 se budu ucházet o zvolení do představenstva České advokátní komory – a rozhodně stojím jak o hlasy všech kolegyň a kolegů advokátů, tak i o jejich feedback a názory na to, co by rádi v rámci představenstva, advokacie a českého právního světa rádi posouvali kupředu a měnili.
Kandidovat budu opět za Moderní advokacii – náš tým se celkem personálně obměnil, ale zachoval si i velkou kontinuitu a je hezké vidět řadu kolegů a kolegyň se zájmem o to, v rámci představenstva přiložit ruku k dílu.
Jaké jsou v tomto ohledu vaše hlavní plány a záměry? Vyberte prosím tři nejdůležitější.
Jako vždy je těžké vyjmenovat jenom tři okruhy. Řeknu čtyři, ale budu se snažit zůstat stručný:
1. Lepší komunikace napříč advokátním stavem a hlavně pak vůči politice a veřejné správě. Takže lobbování, v dobrém slova smyslu, za zájmy advokátního stavu a advokátů, a kvalitu českého právního prostředí. Posílení hlasu advokacie ve veřejném prostoru.
2. Rozvoj a podpora české advokacie v rámci mezinárodních, především evropských struktur (jako CCBE).
3. Podpora toho, aby se ceny právních služeb v Česku, napříč kategoriemi právníků, začaly zvyšovat. Ceny advokátních služeb posledních 20 let v zásadě stagnovaly a to není v pořádku. Není mnoho nástrojů, co s tím dělat, ale něco se vymyslet dá.
4. Průběžné vzdělávání advokátů, jak odborné, tak v advokátní etice.
Měl byste v případě výrazného úspěchu zájem o post předsedy ČAK?
Ne. O post předsedy ČAKu opravdu neusiluji. Jednak proto, že vidím mezi svými kolegy lepší kandidáty, za mne konkrétně Moniku Novotnou. Ta je i naší kandidátkou na předsedkyni za Moderní advokacii, a to kandidátkou, která se na tu pozici výborně hodí.
Za druhé – funkce předsedy komory je velmi časově náročná. Za mne to je něco, co se dá s čistým svědomím nazvat oběť, a to především ve vztahu k času, o který je nutné omezit ostatní aktivity, například vlastní výkon advokacie. A advokacie mne pořád baví a omezoval bych ji nerad. Mám ji jako povolání a profesi opravdu rád – v podstatě od té doby, kdy jsem jako student 1. ročníku právnické fakulty v roce 1991 v advokátní (tehdy ještě tedy komerčně-právní) kanceláři začal pracovat.
