To říká Sebastian Mach, řídící partner kanceláře Fairsquare, která právě pro lidi z České pošty aktuálně pracuje. A vývoj událostí mu aktuálně dává za pravdu.
„Podle rozsudku (č. j. 63 C 219/2023) byla řidiči z Pardubic stanovena tarifní hrubá měsíční mzda přibližně o 2000 korun nižší než jeho kolegům v tomtéž tarifním stupni na stejné pozici v Praze. Rozdílné mzdy přitom Česká pošta odůvodňovala vyšší pracovní zátěží v metropoli, například větším počtem nakládek a vykládek, hustší dopravou nebo vyšší složitostí logistiky,“ uvádí Fairsquare.
Tyto rozdíly však nejsou podle Macha natolik významné, aby opodstatňovaly nerovnost v odměňování: „Rozhodnutí soudu jasně ukazuje, že místo výkonu práce nemůže být samo o sobě důvodem k odlišné mzdě, pokud není doložena skutečná vyšší náročnost práce.”
Podle Fairsquare „se ukazuje, že mimopražští zaměstnanci České pošty mohli během let tratit na mzdách dohromady miliardy korun, ve srovnání s kolegy v metropoli. ”
„Rozsudek také zdůrazňuje, že samotný systém pozic a tarifních stupňů, který Česká pošta využívá, by měl zajišťovat rovné zacházení. Pokud pošta zařadila zaměstnance na stejnou typovou pozici, měla by jejich mzda odrážet srovnatelnou náročnost práce. To se ale nedělo.
„Rozhodnutí je mezitímní a nepravomocné – o přesné výši náhrady a nákladech řízení se bude rozhodovat později. Přesto rozsudek představuje významný precedens,“ uvádí dále kancelář.
„Tento případ není jen o jednom řidiči z Pardubic. Ukazuje se, že stovky dalších zaměstnanců mají reálnou šanci na úspěch. Jde o nový kladný rozsudek v této kauze, která má potenciál zahýbat se mzdovými hladinami v celé republice,“ říká Mach, jehož kancelář „zastupuje stovky současných i bývalých zaměstnanců České pošty, kteří usilují o zpětné dorovnání mzdy”. „Právo na stejnou mzdu za tutéž práci je základem pracovního práva. A soud nám dal za pravdu.“
